"Samozřejmě že se těším. Tím spíše, že v úplných začátcích, když Petr Zelenka svou hru přinesl, hned jsem se ho ptal: A proč to nenatočíš jako film?! - Ten příběh je totiž filmově postaven," míní Bartoška, který si při nynějších zkouškách zvyká na pozměněné herecké obsazení.
Nově do týmu přichází Zuzana Bydžovská, naopak z původní divadelní sestavy zůstávají před kamerou kromě Bartošky ještě Ivan Trojan, Nina Divíšková a Miroslav Krobot.
"Zatím zkoušíme, čeká se už jen na zprávu z nadnárodního fondu Eurimages, kde producenti filmu zažádali o podporu," vysvětluje mluvčí projektu Renata Elhenická. Snímek by měl vzniknout ve spolupráci Česka, Slovenska a Polska.
Nový projekt jednoho z nejvýše ceněných českých režisérů zaujal také televizi Nova, která s producentem Pavlem Strnadem jedná o případné spolupráci. Oficiální dohoda zatím není známa, podle zákulisních informací by však u Příběhů obyčejného šílenství nešlo jen o obvyklý nákup práv k televiznímu vysílání, nýbrž o přímou koprodukci.
Zelenkova hra ověnčená cenami, kterou převzaly i další scény od Pardubic po Plzeň, získala pro filmový přepis čtyři miliony korun od státního fondu kinematografie. Celkové náklady snímku se odhadují na třicet milionů korun, s premiérou se předběžně počítá na 24. února 2005.
Černá komedie vypráví o rodině ve světě, kde je každý tak či onak šílený. Tvůrci její postavy ve zkratce popisují takto: třicetiletý Petr se snaží poctivě vyjít s lidmi kolem, je to však nadlidský úkol.
Jeho matka nese na svých bedrech tíhu světa. Vystřihává z novin katastrofické zprávy a dbá, aby si Petr užil otce, který prý brzy zdementní a zemře. Otec namlouval v 70. letech komentáře k týdeníkům, teď se bojí vlastního hlasu.
Na výsluní - a matku na psychiatrii - ho vynese až seznámení s mladou sochařkou. Ani Petrovy pokusy obnovit vztah se svou dívkou se nedaří. Na radu kamaráda, který má za sebou sérii neúspěšných vztahů s šílenými ženami, pokusy o sebeukojení pomocí podivných pomůcek a nyní žije s figurínou z obchodního domu, zkusí i černou magii.
Tvůrce proslulých Knoflíkářů či Roku ďábla v mezidobí režíroval divadlo i na Slovensku, vytvořil zájezdovou inscenaci Odjezdy vlaků podle hříčky Michaela Frayna Číňani.
Také cestoval. Před časem, když se vrátil z Mongolska, uvažoval s nadsázkou: "Že se bez filmů dá žít, ukázali už bulharští kolegové. Tak trochu s tím experimentuje i Slovensko. Mongolsko je zatím nejdál.
Poslední film tam natočili před osmi deseti lety. Vážně nevím, co je lepší. Jestli točit 130 mizerných filmů ročně jako Francie, nebo se v klidu věnovat potřebnějším věcem a na celou kinematografii zapomenout."
Nyní se Zelenka vrací a po Příbězích obyčejného šílenství chystá Nejlepší filmy našeho života, opět černou komedii, jejíž děj se však odehrává ve Spojených státech.
"Je to příběh tádžického emigranta, který přijel do Států na filmový festival s ukradeným filmem. Také příběh amerického zlodějíčka, kterého chce dcera vydědit, protože v mládí účinkoval v pornofilmu.
A také příběh dvou Japonců, kteří se rozhodnou zemřít stejným způsobem jako hrdinové Bezstarostné jízdy. Zkrátka příběh lidí, jejichž život změnil film - nikoli film obecně, ale jeden určitý film v jednom určitém okamžiku jejich života," líčí režisér.
