Těžko říci, co čtenáře zaujalo na Da Vinciho kódu, že z něj udělali prodejní hit. Zatímco Brownova čtvrtého románu se po světě prodalo neuvěřitelných 81 milionů kopií a autorovi vydělal 250 milionů dolarů, žádné z jeho prvních tří knih se napoprvé nepovedlo dosáhnout ani deseti tisíc prodaných výtisků.
Stejná strategie
Po Da Vinciho kódu se však spustila naprostá mánie. Lidé začali kupovat i jeho předchozí literární pokusy a fenomén Brown byl na světě. Autor přitom neobjevil Ameriku, ba ani po literární stránce ten román není žádná senzace.
Klíč k úspěchu Brownova bestselleru tak spíše tkvěl v přitažlivém tématu: tajné organizace, paralelní historie a především sama katolická církev byly vždy předmětem divokých spekulací.
Stejnou strategii zvolil Brown i pro svou dlouho očekávanou novinku, román Ztracený symbol, jehož vydání bylo původně ohlášeno už na rok 2006. Autor ovšem celý příběh nakonec ještě tři roky ladil. A nakladatelství si je úspěchem natolik jisto, že na trh vrhlo rovnou rekordních šest milionů kopií. Hned první den se po světě prodal milion výtisků, což je absolutní rekord v prodejnosti.
Brown novinku koncipoval jako přímé pokračování osudů Roberta Langdona, profesora katedry symbologie na Harvardu, s nímž jsme měli tu čest už v Da Vinciho kódu a předtím v Andělech a démonech. Jednoho večera zazvoní u něj doma telefon a na druhém konci se ozve hlas sekretáře Petera Salomona. Mohl by profesor promluvit na výročním zasedání členů a přátel Smithsonova muzea?
Sotva však Langdon dorazí do budovy Kapitolu, kde se má celá akce konat, zjistí, že přednáška byla jen záminka tajemného volajícího, jak jej zapojit do hry o osud tohoto světa. Hlavní roli v ní hraje po staletí střežené tajemství svobodných zednářů, k jehož odhalení je třeba najít onen ztracený symbol.
Spjatý s Amerikou
Po dvanácti hodinách děje a pěti stech stranách čtení napěchovaných akcí, vysvětlováním nejrůznějších náboženských symbolů a popisy zednářské historie Spojených států si čtenář může s úlevou oddychnout.
Kapr si rybník nevypustí a autor slepici, jež snáší zlatá vejce, nezabije, takže můžeme s klidem prozradit, že Langdon nakonec všechna nebezpečenství přežije a zapeklitý případ vyřeší s podobnou bravurou i dávkou štěstí jako v Da Vinciho kódu.
Jak už bylo řečeno, ve Ztraceném symbolu použil Brown stejný recept jako u předchozích knih. Základem je tajemná historie z podstaty neveřejného společenství. Pověst ovšem praví, že zednáři odjakživa hýbali světovými dějinami.
Dále jsou tu nezpochybnitelná historická fakta: postavy otců zakladatelů i samotná myšlenka, na níž byl založeno hlavní město Spojených států. Prezident Washington byl zednářským velmistrem a osvícenské ideály, na nichž bylo zednářství založeno, se promítly i do výstavby metropole.
A pak tu máme vědecká poznání: sestra Petera Salomona Katherine se věnuje výzkumu na poli noetiky, filozofického směru zkoumajícího lidskou mysl.
To vše dohromady tvoří mix pravd, polopravd, dohadů i teorií, kterému slabší či čtenářsky nezkušené povahy rády podlehnou a mají tendenci považovat fikci za seriózní teorii.
V tomto smyslu nelze Brownovy romány považovat za literaturu – jde o poctivě odvedené a vypočítané řemeslo, nikoliv o umělecké dílo. Jestli to k definici "dobrá kniha" stačí, musí každý posoudit sám.
Je pravděpodobné, že i po klíčových místech, kde se odehrává Ztracený symbol, se budou pořádat zájezdy fanoušků Brownových teorií. Pro americký turistický průmysl jde o dobrou zprávu: peníze Američanů tedy zůstanou doma. Ať chceme či ne, Ztracený symbol je výsostně americká kniha – plná amerických témat a kulturních i historických reálií.
DAN BROWN: The Lost Symbol
Doubleday, New York; Transworld,Londýn,
528 stran, 450 korun
HODNOCENÍ MF DNES 60 %
