Od slavných předchůdců Excalibur či První rytíř se však snímek Král Artur liší. Končí tam, kde jejich děje začínají, a drží se faktů víc než pověstí.
„Je vzrušující zjistit, že hrdina, jehož jste v dětství zbožňovali, skutečně existoval,“ přiznal režisér Antoine Fuqua, tvůrce ceněného díla Training Day. Historický výzkum odhalil filmařům nové záchytné body.
„Dějiny znají jméno a bitvu, kterých se můžeme držet,“ uvedl scenárista David Franzoni. „Jméno zní Lucius Artorius Castus a bitvu svedl roku 480 na Mount Badon. Změnila tvář Británie.“
Artuš, kterého hraje Clive Owen, zjistí při posledním úkolu pro Římany, že po svém odchodu vydají zemi nájezdům Sasů. Británii chybí vůdce - a tak s rytíři Lancelotem, Galahadem či Tristanem, s bývalým nepřítelem Merlinem a krásnou Ginevrou alias Keirou Knightleyovou po boku tento úděl přijme.
„Rytíři jsou mu oddáni, ale připomínají válečnické stroje. Chtějí odvést svou práci a odejít,“ líčí Owen dosud neznámou stránku Artušova úkolu. Podobně si Knightleyová libuje, že Ginevra tu není jako dosud trpnou „ženou v nesnázích“, ale bojovnicí.
Právě bitevní scény, pro něž herečka trénovala i box a tvůrci postavili věrný model Hadriánova valu v téměř kilometrové délce, budou asi největším lákadlem podívané.
 Fotografie z filmu Král Artuš. |
