Tom Hanks hraje Chucka Nolanda, systémového inženýra společnosti FederalExpress, jehož osobní i profesní život neúprosně řídí hodiny. Jeho rychle ubíhající kariéra ho, aniž by to zaznamenal, zavádí do vzdálených lokalit - daleko od své přítelkyně Kelly (Helen Huntová).
Chuckova zběsilá existence náhle skončí, když se po havárii letadla octne na opuštěném ostrově - ztroskotaný v tom nejnepředstavitelněji zničeném prostředí. Osvobozený od konvencí všedního dne, musí nejprve naplnit své základní potřeby: hledá zdroj vody, potravu a přístřešek.
Chuck je dokonalým profesionálním řešitelem problémů a přijde na to, jak přežít fyzicky. Ale co potom? Chuckova izolace způsobí, že se rozhodne začít nový život. Po čtyřech letech se Chuck vrací jako od základu jiný muž. Uvědomí si, že i když všechno důležité ztratil, nemusí to znamenat tragédii.
Trosečník Tom Hanks měl raději zůstat sám
(recenze Mirky Spáčilové)
Nabízet v Trosečníkovi téměř dvě a půl hodiny robinsonovské téma, tedy příběh o jediném osamělém hrdinovi, jenž se na pustém ostrově nemůže ani zamilovat, ani prostřílet hradbou mafiánů či mimozemšťanů, to předpokládá producentskou odvahu. Ovšem s Tomem Hanksem v hlavní roli by to asi riskl každý - a neprohloupil by. Zpětně se dokonce člověk přistihne, že se mu stýská po těch scénách, kde hrdina sám a sám koná neefektní, všední rituály: slévá z listů vodu, polyká syrové ryby a proklíná bolavý zub.
Ale zpět do civilizace, od
|
TROSEČNÍK | |
| Režie | Robert Zemeckis |
| Scénář | William Broyles |
| Kamera | Don Burgess |
| Hudba | Alan Silvestri |
| Hrají | Tom Hanks, Helen Huntová, Christopher Noth ad. |
| Původní název | Cast Away |
| Délka | 143 min. |
|
Trosečník - premiéry | |
| kina | 11. ledna 2001 |
| video půjčovny |
9/2001 |
| DVD | 11/2001 |
Do té doby měl Hanks kolem sebe sboristy. Po katastrofě letadla s efektními plameny v rozbouřených vlnách bičovaných nočním deštěm - neboť za slunného poledne se v Hollywoodu do moře nepadá - ovládne plátno sólově. Zbude mu (dočasně) gumový člun, malé boty, které stáhne z vyplavené mrtvoly, a pár zásilek, jež měla jeho firma doručit. To je druhý vtipný nápad: v balíčcích samozřejmě objeví výhradně takové věci, jež se zdají absolutně nepoužitelné, brusle, videokazety, míč. Nicméně časem každá z nich najde uplatnění, třeba brusle při drsné zubařské "operaci".
Třetí prvek, jenž Hanksovu trosečníkovi nahrazuje trojí oporu klasického Robinsona Crusoa - psa, Pátka i Boha, zde představuje onen míč, z něhož si učiní cosi mezi hravým fetišem, bůžkem ohně a přítelem zvaným pan Wilson, s nímž hovoří a žertuje, kterého zlostně zahodí a vzápětí s omluvami zachraňuje. Polidštění tuctové hračky jako jediného pevného bodu poskytuje Hanksovi spoluhráče a filmu výmluvný, nepatetický symbol.
Hanks umí skvělé, a přitom plynulé proměny. Zprvu je to dobře živený budoucí tatík, pak šrámy pokrytý zmatkař, který se leká padajících kokosových ořechů a nad prvním ohněm křepčí nadšeně potrhlý tanec, po čtyřech letech vyhublý, zasmušilý poustevník s vyhaslýma očima a zarputilou vůlí ostrov opustit a nakonec tichý, uzavřený a vědoucí muž, jenž beze slov vyjevuje, že se do kolejí předchozího žití neumí vrátit.
Nicméně i režisér Zemeckis si s divákem umí hrát: kromě děsivě nádherných soubojů s obřími příbojovými vlnami báječně aranžuje Hanksovy malé prohry. On ten trosečník není vůbec kutil, věčně mu krvácí nějaká ranka, když se brouzdá pobřežím, a krev přece vábí žraloky... leč Zemeckis jen naznačí a uhýbá. Zručně ovládá daný typ podívané, při níž polovina diváků hrdinovi napovídá: Hele, světýlko, Pozor, útesy!
Pohříchu závěrečné milostné setkání i loučení, typický cajdák opět v nočním lijáku dovršený hrdinovou volbou nové cesty, již zkříží nová žena, smaže značnou část předchozí filmařské bravury. Zní to kacířsky, ale snad měl Hanks zůstat radši sám.
 Z filmu Trosečník. |
 Z filmu Trosečník. |
 Z filmu Trosečník. |
 Z filmu Trosečník. |
 Z filmu Trosečník. |
 Z filmu Trosečník. |
