Tentokrát totiž jde o ryze britskou, vkusnou, ba nevinnou zábavu podle Hornbyho stejnojmenného bestselleru s Hughem Grantem v hlavní roli. Režiséři s sebou vzali i představitele dětského hrdiny třináctiletého Nicolase Houlta.
Nevyčítají vám fanoušci snímku Prci, prci, prcičky zradu? Ve filmu Jak na věc jste cudnější, krotší, málem jak jejich rodiče.
Weitzovi: (smích) My žádné fanoušky nemáme.
A co ty, Nicolasi? Svěřili tě rodiče bez obav režisérům s takovou pověstí?
Hoult: V pohodě. Nejdřív jsme nevěděli, že právě oni režírovali Prci, prci, prcičky. Až při natáčení jsem na ně začal měnit názor. Ne k lepšímu, naopak k horšímu..
Nicméně díky tomu, že snímek Jak na věc se stal hitem, jsi ohromně populární. Váží si tě doma víc? Nebo musíš pořád mýt nádobí?
Hoult: Doma se nic nezměnilo, pořád si musím uklízet pokoj.
Zpátky k režisérům: pocházíte z uměleckého klanu. Dědeček byl agentem slavných hvězd, otec je módní návrhář, matka herečka...
Weitzovi: A to ještě nevíte, že pradědečkovi patřilo první kino v Teplicích. Takže ta rodinná tradice se táhne ještě déle - přes čtyři generace.
Nebouřili jste se proti ní, nechtěli jste být radši popeláři?
Weitzovi: Ne, my jsme totiž žádný tlak nepociťovali. Vyrostli jsme v New Yorku, mimo centrum zábavního průmyslu, maminka je sice známá herečka navržená i na různé ceny, ale nikdy neměla potřebu se o tom s námi vybavovat. Čili ani nebyl důvod, proč bychom se měli ze vzdoru proti umělecké tradici rodu vymezovat nebo protestovat. Pro nás je to prostě způsob, jak se uživit.
Filmu Jak na věc se přezdívá Deník Bridget Jonesové v kalhotách - vidí stejné téma očima mužského hrdiny. Uráží vás to srovnání, nebo těší? A nebo si říkáte, ať si to vyřídí autoři obou předloh, Nick Hornby a Helen Fieldingová, mezi sebou?
Weitzovi: Z obchodního hlediska je takové srovnávání skvělé, Deník Bridget Jonesové byl mimořádně úspěšný, takže to pomáhá i prodeji našeho filmu. Ale Hornbyho humor se od stylu Fieldingové přece jen liší. Nick Hornby se víc uzavírá do bolesti, hořkosti, do temnějších stránek, Helen Fieldingová si všímá spíše životních stereotypů. Zkrátka Jak na věc se od Deníku Bridget Jonesové liší tak, jako se odlišují mužské a ženské vnímání světa.
Ač Američané, slavíte teď úspěch na půdorysu britského humoru. Zajímá vás ještě, kdo natočí po "dvojce" Prci, prci, prcičky 3?
Weitzovi: Ve třetím díle si ponecháme si už jen roli producentů.
Můžete aspoň říci, kdy se nešikové této série o věčných začátcích na poli sexu konečně naučí třeba jen jeho základům?
Weitzovi: Teprve až se základům sexu naučíme i my dva.
15. července 2002 10:10
