Nové knihy mají dva následníky

Chce se říci typicky česká situace: informační servis o nových titulech, který přinášel dnes už zaniklý časopis Nové knihy, je pro veřejnost zachráněn, nicméně atmosféra kolem této věci je mezi lidmi z branže velmi hustá.
Adepti, kteří chtějí vytrvat v tradici a informovat o nových knížkách na českém trhu včetně jejich charakteristik a cen, jsou najednou hned dva: Literární noviny a Svaz českých knihkupců a nakladatelů.

Nové společenství
Rychlejší byla Společnost pro Literární noviny. Od včerejška je týdeník bohatší o čtyři tiskové strany. "Počínaje tímto číslem budou Literární noviny vycházet společně s Novými knihami, které se stávají naší první přílohou," uvádí pod titulkem Výjimečný obchod šéfredaktor týdeníku Jakub Patočka. "Je to logické a organické spojení - místo aby se dva časopisy potýkaly samy se svými ztrátami, půjdou na to společně," poznamenal Patočka.

Prodaný náklad Literárních novin se pohybuje kolem čtyř tisíc výtisků, finance tečou především z ministerstva kultury - za rok 2001 to byl zhruba milion korun - a z Nadace Michaela Kocába, která loni přispěla několikasettisícovou dotací.

Časopis Nové knihy finanční situaci neudržel a v prosinci svým pěti tisícům abonentů ohlásil konec. Patočka převzal titul i s jeho závazky a odběratelskou sítí od vydavatele Lira agentura, která se předtím neúspěšně snažila jednat s deníkem Právo.

Příloha Nové knihy podle Patočky nakladatelům nabídne bezplatnou inzerci nových titulů, čtenářům nezvýšenou cenu Literárních novin. V budoucnu hodlá rozšiřovat až na osm stran bibliografickou přílohu, která bude přístupná i v elektronické verzi. Objevit by se v ní měl koutek recenzí dětské literatury a z poslední strany listu se do přílohy přesune Knihovnička a Fejeton. "Tím se nám uvnitř listu uvolní spousta prostoru," pochvaluje si Jakub Patočka.

Na počtu odběratelů a inzerentů závisí případný barevný tisk. Nová příloha je také první z řady výrazných změn, které by měly posílit stávající koncepci Literárních novin: rovnovážné rozložení mezi kulturním a politickým děním. "Dejte nám čas a uvidíte, že budete spokojeni," vzkazuje čtenářům šéfredaktor.

Rozčilený Císař
Nadšení z projektu ovšem nesdílí tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů Jaroslav Císař: "Připadá mi to velmi neetické. O ničem jsem do minulého pátku neměl ani tušení, přičemž Patočka musel vědět, že se něco podobného připravuje. Kdyby mi nedaly echo knihovny, tak bych o tom ani nevěděl."

Císař má domluvenou spolupráci se šesti sty nakladateli. Od března svaz připravuje celobarevný čtrnáctideník Knižní novinky o 28 stranách. Šestnáct stran pokryje bibliografie, zbytek připadne na redakční část o tuzemském knižním trhu a literárním dění; bude přinášet profily nakladatelů nebo knižních přehlídek.

Cena časopisu, který bude vycházet ve dvacetitisícovém nákladu a k mání bude v knihkupeckých sítích, je zatím stanovena na dvě koruny. Peníze prý půjdou dílem z poplatků sponzorů a nakladatelů, dílem svaz sáhne do vlastní pokladny. Na rozdíl od Literárních novin si však nakladatel bude muset za informaci o svém titulu zaplatit - nejmenší roční poplatek činí 290 korun.

Ať už si nakladatelé vyberou ten či onen titul, odbudou si tím nabídkovou povinnost, kterou jim ukládá zákon. Jinak by totiž museli rozeslat dopisy vybraným 19 knihovnám s oznámením o novém titulu. Když se takový krok opakuje každý měsíc, částky za poštovné nejsou úplně zanedbatelné.