Černooká blondýnka (80 %)
Benjamin Black je pseudonym Johna Banvilla, nositele Man Bookerovy ceny i Ceny Franze Kafky. Pod tímto jménem píše irský autor detektivní romány ze současného Dublinu, několik jich v češtině vydalo nakladatelství MOBA.
To nyní ovšem přichází se zcela odlišnou a poněkud pikantní novinkou: Black zamířil do Kalifornie počátku padesátých let a v Černooké blondýnce oživil Chandlerova detektiva Philipa Marlowa.
Mohlo by se to brát jako parazitování na slavném autorovi, ale Black je výborný vypravěč. A tak se mu v příběhu o falešné krásce, která po Philovi žádá, aby našel jejího ztraceného a údajně mrtvého milence, podařilo přiblížit se drsností i nostalgií atmosféře původních knih. Osamělý, o spravedlnost usilující Phil, kterému kšefty příliš nejdou, je tu skoro stejně dojemný a okouzlující jako u Raymonda Chandlera.
Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem (80 %)
Málokdy se najde tak nesympatický hlavní hrdina, jako je komisař Evert Bäckström z románu klasika švédské detektivky a významného kriminalisty Leifa GW Perssona. Samolibý zkorumpovaný tlusťoch, přesvědčený o své genialitě a sexuální přitažlivosti, považuje své podřízené vesměs za blby a nechává je oddřít práci, aby nakonec slízl smetanu.
A ono mu to vychází i tentokrát, v příběhu o vraždě významného advokáta, vydražených ruských ikonách a figurce panáčka s dlouhým nosem. „Napsal jsem ošklivou pohádku pro dospělé děti,“ uvedl Persson svou knihu, česky vydanou v nakladatelství MOBA.
Objevuje se v ní i car Mikuláš II. či Winston Churchill a obsahem je možná ošklivá, ale skvěle napsaná, vtipná, jízlivá, s propracovanými charaktery policistů i jejich vztahů.
Svátek hojnosti (70 %)
Řím, kde momentálně vládne paranoidní císař Domicián, se chystá na oslavy svátku bohyně úrody Ceres. Jenže přípravy jsou narušeny sérií záhadných úmrtí, jimž se snaží přijít na kloub soukromá informátorka Flavia Albia, adoptivní dcera Falcona, detektiva z předchozí série anglické autorky Lindsey Davisové.
Jako žena to Albia nemá jednoduché, musí používat všech možných triků, aby v mužském světě pracovně uspěla – a taky si hlídat srdíčko, s nímž důkladně zacloumal oslňující archivář Andronicus. Davisová líčí starověký Řím s přehledem a působivostí, provádí čtenáře nejen spletitým příběhem, ale i ulicemi a krčmami na Aventinském pahorku. Je to kouzelné – jako bychom tam žili. Román vydalo nakladatelství BB art.
