Miloš Kopecký

Miloš Kopecký - Miloš Kopecký | foto: Alan Pajer

Nové biografie: nonšalantní Kopecký, jurodivý Macháček a... Švorcová

  • 8
Jako každoročně touto dobou se na pultech knihkupectví objevila řada životopisných knih o populárních českých osobnostech. Z této záplavy vybíráme několik divadelnických titulů.

PAVEL KOVÁŘ: Miloš Kopecký. Důvěrný portrét (Nakladatelství XYZ)
Pavel Kovář: Miloš Kopecký. Důvěrný portrétUž třetí autorova kniha o jednom z nejpopulárnějších českých herců je zajímavá především z dokumantárního hlediska: je totiž vystavěna především z Kopeckého korespondence s přáteli a kolegy, z jeho deníkových zápisů a také - což nejednoho čtenáře jistě překvapí - z jeho zajímavých literárních pokusů. Autor nepostupoval chronologicky, nýbrž tematicky, probírá Kopeckého herectví, přátele, politické záležitosti, samozřejmě i vztah k ženám, kterým byl herec proslulý. Díky vypodložení množstvím reálných dokumentů se Pavel Kovář dokázal vyhnout laciným senzacím, aniž by přitom barvitý život Miloše Kopeckého "vykostil".

ONDŘEJ SUCHÝ: Tři životy Lídy Baarové (Ikar)
Ondřej Suchý: Tři životy Lídy BaarovéZnámý autor biografií českých herců si tentokrát zvolil metodu takřka detektivního pátrání. Východiskem jsou mu dosavadní vydání memoárů Lídy Baarové, jejichž srovnáváním se snaží dopátrat toho, "jak to bylo doopravdy". Na pomoc si autor bere vzpomínky mnoha lidí, kteří se s herečkou znali, ať už v období její slávy, nebo se s ní potkali v emigraci či na sklonku života. Časté vstupování autora do "děje" je sice diskutabilní, nicméně vzhledem k metodě vyprávění, kterou zvolil a na kterou od prvních stránek upozorňuje, jej lze pochopit.

JINDŘICH ČERNÝ: Dana Medřická (Nakladatelství XYZ)
Jindřich Černý: Dana MedřickáKvalitně zpracovaná biografie z povolaného pera - autor je divadelní historik a jeden z polistopadových ředitelů Národního divadla. Autor velice erudovaným, zároveň však čtivým způsobem provádí hereččinými začátky i obdobím její největší slávy, rozebírá všechna (zejména dramatická) díla, ve kterých Dana Medřická excelovala. A pochopitelně se nevyhýbá ani popsání dobových okolností, ve které Medřická žila a pracovala, které opět potisící dokládají, jak zvrhlý minulý režim házel klacky pod nohy každému, kdo se svým talentem vymykal šedivému průměru.

KATEŘINA MACHÁČKOVÁ: Téma Macháček (Nakladatelství XYZ)
Kateřina Macháčková: Téma MacháčekMimořádné čtení o mimořádné osobnosti českého divadla, které připravila režisérova dcera, herečka Kateřina Macháčková. Autorka sestavila koláž z nejrůznějších dokumentů, které jen stroze prokládá vlastními komentáři. Vychází ze vzpomínek, z korespondence, z rozhovorů i z Macháčkových slavných deníkových Zápisků z blázince, které byly už několikrát samostatně vydány. Fragmentárnost, která by jinde možná byla na obtíž, v tomto případě ještě zvyšuje napětí a přestože v žádném případě neříká o komplikované umělcově osobnosti všechno, napovídá mnohé.

BLANKA BOHDANOVÁ: Život jako takový (Nakladatelství XYZ)
Blanka Bohdanová: Život jako takovýZ aktuální knižní várky se tento titul nejvíce blíží obvyklému naplnění žánru "hereckých pamětí". Vyprávění Blanky Bohdanové je chronologické, prochází lidskými i profesionálními zákruty, přináší ryze osobní zprávu o desítkách více nebo méně známých lidí, které na této cestě potkala. Obecně platí, že knihy tohoto typu oslovují především fanoušky toho kterého autora, těžko hledají přesah k obecnějšímu významu. To ale od nich jistě málokdo čeká.

MIROSLAV GRACLÍK, VÁCLAV NEKVAPIL: Jiřina Švorcová osobně (Nakladatelství XYZ)
Jiřina Švorcová osobně"Byla výbornou herečkou a jako jedna z mála zůstala po revoluci svá a neměnila rychle svůj politický postoj. To se mi líbí." Takhle chválí jako jedna z mnoha v pětisetstránkovém tlustospise Jiřinu Švorcovou blonďatá krasavice Kateřina Brožová. A v tomto duchu se nese celý rozhovor Miroslava Graclíka, který je sice specialistou na nejrůznější exoty (jeho výkladní skříní je v tomto smyslu soubor interview Z očí do očí), vždy si ale dává pozor, aby je svými otázkami hladil po srsti. Ani tento rozhovor s někdejší "ženou za (často řečnickým) pultem" není výjimkou. Neboli: čtení jen pro silné nátury a zasloužilé členy Strany.