Babička v této podobě z produkce nakladatelství Prostor, ovšem bez nahrávky, spatřila světlo světa před jedenácti lety a byla zhruba třístou edicí tohoto stěžejního díla české literatury od roku 1855, kdy byla vydána poprvé.
Podle Evy Holubové, která načetla desetihodinovou nahrávku Babičky, neztratil text ani po půldruhém století nic ze své působivosti.
"Neustále jsem v té zvukové kabině plakala," vzpomíná Holubová. "Zkuste si to nahlas přečíst sami. To je teprve požitek z krásné češtiny Boženy Němcové."
Výtvarník Martin Velíšek se chtěl vyhnout schematickému ztvárnění Babičky jakožto "vyschlé stařeny", zavedenému jejím nejslavnějším ilustrátorem Adolfem Kašparem. Připadá mu totiž neuctivé. Zvolil proto expresivní až groteskní přístup.
První česká ilustrovaná verze Obrazů z venkovského života (jak zní podtitul Babičky) vyšla v roce 1891 a dodnes ji ilustrovalo přes 50 umělců, mezi nimi Václav Špála, Cyril Bouda, Vladimír Tesař či Karel Svolinský.
Dnes poněkud pozapomenuté jsou ilustrace Babičky z palety Zdeňka Buriana - tato úprava vyšla po pětašedesáti letech teprve podruhé loni ke stému výročí malířova narození.
Martin Velíšek (1963) působí nejen jako malíř, ale také jako sklář. Je "nehrajícím členem" rockové skupiny Už jsme doma, vytvořil návrhy obalů všech jejích alb.
Svými ilustracemi již šest let doprovází politické komentáře časopisu Týden; výběr se stovkou z nich nedávno vydal v knižní podobě. Velíšek ilustroval i několik dalších knih. například Orwellovu Farmu zvířat (2000).
