Požadavky na nový vizuální styl byly především prezentace festivalu jako moderní kulturní události, reflexe tradice festivalu (zejména prostřednictvím respektu k původní značce, kterým je logo slavného českého výtvarníka 20. století Františka Muziky, a jménu festivalu) a možnost variace pro jednotlivé ročníky.
Za účelem nové vizuální prezentace pořadatelé Pražského jara oslovili špičková grafická studia, aby vytvořila soutěžní návrhy. Také v porotě soutěže zasedly výrazné osobnosti českého grafického designu, které zaručily objektivitu hodnocení návrhů: výtvarníci Petr Babák, Karel Haloun a Alan Záruba, dále vedoucí ateliéru grafického designu a vizuální komunikace VŠUP Praha Rostislav Vaněk a ředitel Pražského jara Roman Bělor.
Prezentace návrhů jednotlivých studií a hodnocení poroty proběhly dne 22. září 2009 v sídle Pražského jara. Porota jednomyslně vybrala za vítěznou grafickou koncepci Studia Najbrt. Pořadí ostatních návrhů nebylo určeno.
Vítězné Studio Najbrt přišlo s konceptem "zhudebněných plakátů", a to prostřednictvím písma – typografie. Koncept nepředává divákovi pocit z hudby, ale hudbu jako takovou. Informaci si lze z plakátu přečíst, respektive zazpívat.
Pro tento návrh byl použit obecně známý cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany (konkrétně úvod symfonické básně Vltava). Ta je jakýmsi "hudebním logem" festivalu, neboť cyklus Má vlast Pražské jaro každý rok zahajuje.
Odvážný koncept vyvažují tradičně pojaté další složky grafiky: barevnost (byla použita tradiční světle modrá barva, která vychází z Muzikovy původní značky) a písmo Chronicle, které navazuje na Muzikovo "ef".
Členové poroty ocenili návrh tvůrců využít typografické prostředky ke komunikaci hudebního motivu Smetanovy Mé vlasti a přitom zachovat čitelnou vazbu na původní korporátní styl festivalu (barevnost, logo).
Rozhodně zaujal rovněž nápad použít pro novou image festivalu fonetického přepisu hudebního motivu. Kombinace výtvarné nadsázky s obsahovou náplní, která je hudebně přesně rytmicky traktována, byla shledána jako originální prvek celého vizuálu.
Další návrhy ze soutěže
Heyduk Musil Strnad Graphic Design Studio
 Návrh je založen na systému skládání 3 informačních vrstev, z nichž každá má svoji funkci (fotografický motiv, barevná plocha, informační slogan). Tyto základní atributy nového vizuálního stylu se formou přetisků, nebo průhledného prolínání mohou vzájemně vázat v jeden celek a vytvářet tak vizuálně atraktivní kompozice. Jako základní byla zvolena současná korporátní modrá barva pro plochu a doplňková barva pro text. Slogan "Jaro je tady" plní ve vizuálním stylu úlohu logotypu, který se opakuje na všech aplikacích vizuálního stylu jako jeho doplňková podprahová identita.
ReDesign: Klára Kvízová
 Základními prvky návrhu jsou tzv. neměnné prvky: původní logo festivalu, autorské písmo Tabac, jednotné užití typografie názvu festivalu a koordinovaná škála barev pro užití napříč celým systémem. Tento základ je pak doplněn prvky, které v systému vizuální komunikace rozvíjejí širší tématický prostor. Emoce slova – emoce v hudbě vyjádřená pomocí jazyka a adekvátního typu písma (Addagio, Allegro, Bravo, Solo, Vista apod.) vytváří typografickou databanku "hudebních zvuků a stylů". Hra hudebních značek zase přináší neobvyklé kompozice typografických značek, do nichž jsou promítnuty ilustrační fotografie z festivalu.
Roman Werner
 Soutěžní návrhy obsahují dvě varianty řešení vizuálu. První, čistě typografická, zavádí dominantní prvek číslovky (65, 66, 67…) v podtisku a výraznou monochromatickou barevnost jako základní rozpoznávací prvek pro jednotlivé ročníky festivalu. Odstíny barev by pokaždé měly evokovat jarní optimistickou náladu. Pro druhou variantu platí vše výše zmíněné. Obsahově podobná typografie je doplněna vizuálem, který představují detaily hudebních nástrojů převedené do abstraktních grafických prvků – teček a linek. Tyto grafické prvky jsou potlačeny tak, aby umožňovaly umístit čitelně text i přes ně, ale současně působí dostatečně výrazně i mimo něj.
Side2
 Studio předložilo 3 různé koncepce. Jejich spojujícím parametrem je původní značka Pražského jara jako dominantní motiv i hudební symbol a barevné ladění všech návrhů do jednosměrné škály odstínů černé barvy. Obrazové motivy první koncepce vycházejí ze Smetanovy Mé Vlasti. Jedná se o monochromní černobílou fotografickou abstrakci. Další dva koncepty přidávají k černé ještě doplňkovou barvu, která dotváří výtvarně působivou atmosféru pro kombinaci fotografických motivů skládaných do mozaiky kaleidoskopu (hudba jako architektura), respektive rostlinné (ikonické) motivy.
Studio Marvil
 Návrh je založen na snaze vizualizovat zážitek a emoce prostřednictvím fotografického seriálu vysoké výtvarné kvality. Aranžovaná barevná, dokumentární fotografie Salima Issy reprezentuje pomyslného návštěvníka festivalu v šesti různých podobách jednoho člověka. Tento virtuální návštěvník festivalu zažívá emoci z hudebního prožitku, která ho na první pohled mění. Systém nabízí komunikaci celého příběhu například v rámci jedné hlavní třídy ve městě, například formou na sebe navazujících citylightů. V rámci kontinuity jednotlivých ročníků by se v následujících dvou ročnících celá strategie opakovala například s ženou-návštěvnicí, resp. mladou dvojicí.
Štepán Malovec a Bára Prášilová
 Návrh vizuálního stylu Štěpána Malovce a Báry Prášilové je založen na stylizaci podvědomě snové až fantaskní atmosféry prostřednictvím užití nevšední formy fotografie, resp. fotokoláže. Jejím ústředním motivem, od kterého se vše odvíjí a z něhož vše vychází, je postava magického hudebníka, se kterým přichází do kraje a města po tmavé, chladné zimě jaro. Během tří plánovaných let by byl tento plánovaný koncept využit tak, že ústřední postava by změnila prostředí svého působení (příroda, město, interiér) a tím by ovlinila i stylizovanou atmosféru kampaně.
|
