Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nositelka Pulitzerovy ceny Lahiriová: Amerika se mění, píšu o tom

  4:10aktualizováno  4:10
Není příliš běžné, aby spisovatel získal prestižní Pulitzerovu cenu hned za svůj literární debut. Indicko-americká autorka Jhumpa Lahiriová to se svou vynikající sbírkou povídek Tlumočník nemocí dokázala. V téměř stoleté historii cen to bylo teprve posedmé, co porotci nechali zvítězit knihu povídek.

Nositelce Pulitzerovy ceny Jhumpě Lahiriové vyjde v březnu česky nová kniha Nezvyklá země.

Sláva však byla vykoupená dlouhým čekáním: Lahiriové povídky totiž američtí nakladatelé odmítali několik let. Tlumočník nemocí měl navíc obrovský komerční úspěch, ve Státech se ho prodalo na šest set tisíc výtisků. Kniha vyšla česky, na březen se připravuje i Lahiriové další dílo Nezvyklá země.

Od tří let žijete ve Spojených státech a považujete se za Američanku. Mnohé vaše povídky se však odehrávají v Indii. Proč?
Má první kniha se odehrává v Indii částečně kvůli tomu, abych si zachovala určitý odstup od tématu, na druhou stranu si myslím, že o místo jako takové mi až tak nejde, spíš o postavy, o jejich skutečný život. To mě zajímá, dějiště je pro mě druhořadé.

Často píšete o hledání kořenů, o indicko-americké realitě, o snaze prosadit se. Knihy s touto tematikou bývají velice úspěšné – Tlumočník nemocí byl bestsellerem, vaše další kniha se dočkala filmového zpracování. Čím si vysvětlujete takovou oblibu?
Nevím a upřímně vzato to ani moc vědět nechci. Za sebe snad mohu jen říct, že mé knihy vyšly v historicky převratné době, kdy se v Americe konečně dostaly ke slovu různé skupiny imigrantů, jež si tady budovaly svou kulturu celé předešlé půlstoletí – od druhé světové války. Tahle země byla samozřejmě vždy založená na imigrantech, ale až v šedesátých letech se začali výrazněji prosazovat. Mé knihy vyšly v době, kdy do Ameriky nemířilo už tolik lidí z Evropy, ale z celého světa, především z Asie či Latinské Ameriky... To vše zásadně proměnilo tvář země a já doufám, že moje povídky i práce ostatních autorů reflektují celou tuto změnu a následnou proměnu americké společnosti.

Čtěte recenzi oceněné knihy

Tlumočník nemocí nedostal Pulitzerovu cenu náhodou, je skvělý

Myslíte si, že se to bude dotýkat i generace vašich dětí? Budou pro ně vaše knihy ještě podstatné?
Možná ano, možná ne. Já se však nepovažuju za autorku takzvané druhé generace, nepíšu tolik o imigraci a identitě jako takové. Myslím, že mé povídky nejsou tematicky vyhraněné, a doufám, že budou zajímat i další generaci. Třeba už jen proto, že se snažím psát o vztazích jako takových. To snad bude, doufejme, pro čtenáře zajímavé vždycky, když budu psát o zcela běžných problémech, kterým musíme během svého pobytu na tomto světě čelit všichni.

V britské literatuře začínají nejmladší autoři s indickými kořeny inklinovat k tradicím, ale také třeba k velmi konzervativnímu pohledu na svět a náboženství. Vnímáte podobné tendence i v Americe?
Upřímně řečeno nevím, budeme si muset počkat. Spojené státy jsou trochu jiný případ, jsou historicky mnohem mladší než Velká Británie. Až čas ukáže.

Často píšete o životě "mezi dvěma světy", podobně jako Kiran Desai nebo Salman Rushdie. Ten dokonce mluvil o "bájných, vysněných domovech". Kde máte vy svůj domov?
V době dospívání se můj postoj k domovu dost měnil, většinu života jsem si vlastně nebyla příliš jistá, kde ten můj vlastně je. Na jasnou odpověď jsem přišla až v dospělosti – pomohly mi děti, založení rodiny a můj manžel, díky kterým jsem pocítila, že i já můžu mít jeden konkrétní domov. I když domov nechápu v národním pojetí ani v zeměpisném smyslu – to v mém případě ani moc nejde. Ale pokud se ptáte na domov, tak zrovna teď je to určitě New York.

Jak byste ho popsala?
Newyorský život mám velice ráda. Je to místo všech a zároveň nikoho, hlavně je to však ideální místo pro lidi, jako jsem já, kteří se díky němu mohou cítit někde "doma".

V češtině vám brzy vyjde další sbírka povídek Nezvyklá země. Jak se liší od Tlumočníka nemocí?
Tlumočník nemocí je má prvotina a vlastně jsou to už docela staré texty – vydala jsem je před deseti lety a napsala ještě mnohem dříve. Byl to můj první pokus o beletrii, první literatura, kterou jsem napsala. Nezvyklá země je naopak má zatím poslední, třetí kniha, která snad odráží můj literární růst. Aspoň tedy doufám.

Autor:



Nejčtenější

Zemřel herec Jaroslav Šmíd, hrdina komedie Doktor od jezera hrochů

Jaroslav Šmíd ve filmu Doktor od jezera hrochů (2010)

Ve věku 47 let zemřel herec Jaroslav Šmíd, známý z titulní role komedie Zdeňka Trošky Doktor od jezera hrochů. Zprávu...

Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor legendární Rosy na kolejích

Písničkář Wabi Daněk

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 70 let zemřel Wabi Daněk, folkový písničkář, autor a původní interpret neoficiální...



Čtyři členové Chinaski odcházejí. Chemie vyprchala, vysvětlili fanouškům

František Táborský (první zleva), Michal Malátný (vpředu)

Kapela Chinaski po úspěšném halovém turné ohlásila rozkol. Opouštějí ji trumpetista Petr Kužvart, saxofonista Štěpán...

Zemřel Malcolm Young, kytarista a zakladatel legendární kapely AC/DC

Kytarista AC/DC Malcolm Young

Australský hardrockový kytarista Malcolm Young zemřel. Bylo mu 64 let. Oznámila to jeho rodina, která také připomněla,...

Nemístnému návrhu jsem se vysmála, řekla Ewa Farna Za scénou

Zpěvačka Ewa Farna v kulturním magazínu Za scénou.

Ať si ženy uvědomí svou hodnotu. Já se nabídce vysmála, řekla zpěvačka Ewa Farna v pořadu Za scénou.

Další z rubriky

RECENZE: Kafka, Ginsberg, Kundera. Když Fin čekal na pražské pavlači

Pentti Saarikoski na snímku z roku 1967

Jméno spisovatele Penttiho Saarikoskiho zná v Čechách asi málokdo. A přitom byl tenhle Fin v 60. a 70. letech doma i za...

Je to trochu drzost, řekl Macek Za scénou o rozhodnutí napsat Saturnina

Za Scénou - Miroslav Macek

„Je to svým způsobem trochu drzost,“ řekl Miroslav Macek v pořadu Za scénou o rozhodnutí napsat pokračování legendární...

RECENZE: Tři minuty do soudného dne je šokující příběh agenta FBI

Autor knihy Tři minuty do soudného dne Joe Navarro

Kdyby si Sověti zamanuli, mohli na sklonku osmdesátých let minulého století zničit Ameriku a vlastně celý západní svět,...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.