Kertészův někdejší přítel Pal Ban obvinil podle maďarského listu Népszabadság letošního laureáta Nobelovy ceny v provinčním listu Soproni Asz, že mu v padesátých letech ukradl nikdy nezveřejněnou bulvární komedii a vydával ji za vlastní dílo.
Ban po lidovém povstání v roce 1956 z Maďarska emigroval. Při obvinění Kertésze se odvolává na jeho nedávné televizní vyjádření, že teprve úspěch oné komedie mu na začátku 60. let umožnil práci na jeho nejslavnějším knize Člověk bez osudu.
Podle německého nakladatelství Suhrkamp však byla minulost nositele Nobelovy ceny důkladně prošetřena, a proto nakladatelství usoudilo, že "Kertészův bývalý přítel si celou tu historku vymyslel".
Člověk hozený napospas osudu
Z Kertészových knih promlouvá zkušenost z koncentračních táborů v Osvětimi a Buchenwaldu, kterými prošel v letech 1944-45, a jako zázrakem přežil.
Tento maďarský spisovatel se narodil v roce 1929 v Budapešti, po válce dokončil střední školu a po maturitě začal pracovat jako novinář. V roce 1950 musel z práce z politických důvodů odejít a po absolvování vojenské služby zůstal na volné noze.
Živil se psaním nenáročných zábavných divadelních her a muzikálů, později začal překládat z němčiny především Freuda, Nietzscheho, Hofmannsthala, Canettiho nebo Wittgensteina. Po celou dobu ale psal své romány, novely a eseje.
Jeho první román Člověk bez osudu (Sorstalanság) vyšel po několikaletých peripetiích teprve v roce 1975. Mezi jeho další nejznámější knihy patří Fiasko (A kudarc, 1988) nebo Kaddiš za nenarozené dítě (Kaddis a meg nem született gyermekért, 1990), který v roce 1998 vydalo i pražské nakladatelství Hynek. Knížka je v podstatě nepřetržitým proudem úvah a vzpomínek na dětství a koncentrační tábory, kterými Kertész prošel.
Kertész získal několik literárních cen a poct, v roce 1992 byl odměněn Cenou George Sorose za dosavadní životní dílo. Patří mezi nejznámější maďarské spisovatele.
Z historie Nobelovy ceny za literaturu
Prvním Nositelem nobelovy ceny za literaturu byl v roce 1901 Francouz Sully Prudhomme, v loňském roce cena připadla britskému spisovateli narozenému na Trinidadu Vidiadharu Surajprasadovi Naipaulovi. Mezi oceněnými je pouze devět žen-spisovatelek, zatím poslední byla v roce 1996 polská básnířka Wislawa Szymborská. Jediným českým literátem, který Nobelovu cenu získal, byl v roce 1984 básník Jaroslav Seifert.
 Maďarský spisovatel Imre Kertész (*1929) je laureátem Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2002. |
