Irský zapadákov, olepená sedadla v kině, tři sestry, jejich otec, bláznivá babička. A rozšklebená jizva, kterou zde zanechala matka Esther tím, že rodinu před patnácti lety opustila a odstěhovala se do Londýna.
Každá z postav, které současná britská dramatička Rebecca Lenkiewiczová zasadila do hry Noční sezóna, již uvádí Stavovské divadlo, po něčem touží. A to včetně pomatené jurodivé babičky Lily, která v podání Jany Preissové po pódiu křepčí v modrých volánkových šatech. „Touží po lásce, po komunikaci, po tanci,“ vypočítává herečka. „Je to žena, jež se zastavila v mládí. Přestože je babičkou, mládí pro ni bylo tak fascinující a krásné, že ho odmítá opustit. To je na jednu stranu ohromně sympatické, ale zároveň je to bezcílný život. Přirozeně nespěje ke klidnému konci,“ naznačuje.
Fotogalerie |
„Chvílemi je určitě blázen. Ale někdy to své bláznovství zneužívá proti okolí. Je to takové její alibi a to se mi líbí,“ pochvaluje si a dodává, že od Prachu hvězd nehrála „tak zásadní roli, která by ji tolik zajímala“.
Režisér Daniel Špinar spolu s dramaturgem Milanem Šotkem Lenkiewiczové hru rázně proškrtali, komorní, původně prý „televizně výpravné“ dílo plné dialogů, upravili pro potřeby velké scény. Scénograf Dragan Stojčevski pak dodal vedle zmíněných kinosedaček i sugestivní projekce či neonové nápisy. Vše však s mírou – vyniknout má totiž především text pojednávající o rodině a jejích problémech. Podle první scény jde o tragikomedii „o lidech, kteří jsou možná ještě živí“.
Žádná schválnost
„Realistická hra, žádná schválnost,“ ubezpečuje Preissová. „Každá z postav má svůj život něčím poznamenaný. Přestože jsou rodina, nedokážou se domluvit,“ shrnuje děj, který Špinar netradičně rozdělil na velmi dlouhou první polovinu a krátký popřestávkový epilog.
Upíjejícího se otce si zahraje Ondřej Pavelka, tři sestry Tereza Vilišová, Veronika Lazorčáková a Lucie Polišenská. Dále se zde objeví Pavel Batěk a hlavně Igor Orozovič, jehož postava oblíbeného herce Johna Eastmana rozruší mrtvolno maloměsta.
„Je katalyzátorem událostí v rodině, zakouká se do něj babička i vnučka. Přijíždí přitom do městečka natáčet film o Williamu Butleru Yeatsovi,“ popisuje herec a naráží tak na další rovinu kusu – tvůrci se nechali inspirovat i tvorbou tohoto irského klasika pracujícího s mystickým symbolismem až okultismem. Noční sezóna tak místy dostane až strašidelný nádech.
