Irský zapadákov, olepená sedadla v kině, tři sestry, jejich otec, bláznivá babička. A rozšklebená jizva, kterou zde zanechala matka Esther tím, že rodinu před patnácti lety opustila a odstěhovala se do Londýna.
Každá z postav, které současná britská dramatička Rebecca Lenkiewiczová zasadila do hry Noční sezóna, již uvádí Stavovské divadlo, po něčem touží. A to včetně pomatené jurodivé babičky Lily, která v podání Jany Preissové po pódiu křepčí v modrých volánkových šatech. „Touží po lásce, po komunikaci, po tanci,“ vypočítává herečka. „Je to žena, jež se zastavila v mládí. Přestože je babičkou, mládí pro ni bylo tak fascinující a krásné, že ho odmítá opustit. To je na jednu stranu ohromně sympatické, ale zároveň je to bezcílný život. Přirozeně nespěje ke klidnému konci,“ naznačuje.
„Chvílemi je určitě blázen. Ale někdy to své bláznovství zneužívá proti okolí. Je to takové její alibi a to se mi líbí,“ pochvaluje si a dodává, že od Prachu hvězd nehrála „tak zásadní roli, která by ji tolik zajímala“.
Režisér Daniel Špinar spolu s dramaturgem Milanem Šotkem Lenkiewiczové hru rázně proškrtali, komorní, původně prý „televizně výpravné“ dílo plné dialogů, upravili pro potřeby velké scény. Scénograf Dragan Stojčevski pak dodal vedle zmíněných kinosedaček i sugestivní projekce či neonové nápisy. Vše však s mírou – vyniknout má totiž především text pojednávající o rodině a jejích problémech. Podle první scény jde o tragikomedii „o lidech, kteří jsou možná ještě živí“.
Žádná schválnost
„Realistická hra, žádná schválnost,“ ubezpečuje Preissová. „Každá z postav má svůj život něčím poznamenaný. Přestože jsou rodina, nedokážou se domluvit,“ shrnuje děj, který Špinar netradičně rozdělil na velmi dlouhou první polovinu a krátký popřestávkový epilog.
Upíjejícího se otce si zahraje Ondřej Pavelka, tři sestry Tereza Vilišová, Veronika Lazorčáková a Lucie Polišenská. Dále se zde objeví Pavel Batěk a hlavně Igor Orozovič, jehož postava oblíbeného herce Johna Eastmana rozruší mrtvolno maloměsta.
„Je katalyzátorem událostí v rodině, zakouká se do něj babička i vnučka. Přijíždí přitom do městečka natáčet film o Williamu Butleru Yeatsovi,“ popisuje herec a naráží tak na další rovinu kusu – tvůrci se nechali inspirovat i tvorbou tohoto irského klasika pracujícího s mystickým symbolismem až okultismem. Noční sezóna tak místy dostane až strašidelný nádech.
