Jeho kniha Zrnko pšenice vyšla v Československu v 80. letech. Autor v ní sleduje vývoj boje za nezávislost Keni i události, které následovaly po jejím vyhlášení v roce 1963.
Podle britského serveru Nicerodds letos sázkaři vkládají velké naděje i v japonského spisovatele Haruki Murakamiho, který se u nás už léta těší velké oblibě a kterému největší slávu přinesl román Norské dřevo.
Z českých autorů se do sázkových tabulek znovu dostal Milan Kundera, jenž letos oslavil 88. narozeniny. Cenu by autorovi Žertu přála spisovatelka Kateřina Tučková nebo letošní laureát knižního ocenění Magnesia Litera v kategorii próza Marek Šindelka.
„Myslím, že jiný žijící český autor – byť by si to řada z nich zasloužila – nedosáhl ve světě takového renomé, aby se o něm dalo uvažovat,“ říká Tučková. Šindelka situaci glosuje s ohledem na úspěch Boba Dylana: „Vzhledem k trendu nastavenému loňským rokem by Nobelovu cenu za literaturu měl dostat nejspíš Steven Spielberg nebo Mick Jagger, aby se jednou provždy ukázalo, že to ocenění už definitivně ztratilo jakýkoliv smysl.“ Kromě Kundery by Nobelovu cenu dal také americkému spisovateli Cormaku McCarthymu.
Bianca Bellová, autorka letošní Knihy roku Jezero, léta cenu přála irskému spisovateli Williamu Trevorovi, který loni zemřel. „Kdyby cenu získal Kazuo Ishiguro, také bych to považovala za zasloužené,“ říká o britském spisovateli japonského původu. Spisovatelka Jakuba Katalpa by Nobelovu cenu dala Salmanu Rushdiemu. „Už proto, že jeho předposlední román Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí je opět křehký a silný zároveň, snový a současně brutálně upřímný,“ podotýká.
Kdo ji opravdu vyhraje, se dozvíme v jednu hodinu odpoledne.
