V Nizozemsku, v části Belgie a také v Surinamu a na několika ostrovech Karibiku jím hovoří celkem asi pětadvacet milionů lidí.
Jako první se dnes večer v Divadle Archa představí básník Remco Campert. Uvede básnickou skladbu na hudbu soudobého skladatele Maartena Alteny. Zatímco o Campertově poezii dosud příliš nevíme, o tvorbě Ceese Nootebooma, který v Arše bude číst zítra, zdejší čtenáři již představu mít mohou. Nakladatelství Mladá fronta před pár týdny vydalo překlad jeho románu Následující příběh, za který byl v roce 1993 oceněn evropskou literární cenou Aristeion. Další dvě autorovy knihy jsou dostupné ve slovenštině, přičemž prózu V holandských horách vydal Slovenský spisovatel takřka v tytéž dny, co se na českých pultech objevil Následující příběh.
Pomineme-li legendární Deník Anne Frankové, je šestašedesátiletý Nooteboom podle nizozemských pramenů momentálně nejpřekládanějším a světově nejznámějším autorem Nizozemí. Jeho jméno dokonce v minulých letech proskočilo mezi tipy na možné laureáty Nobelovy ceny za literaturu. Nooteboom při tvorbě hojně čerpá ze své zkušenosti vášnivého cestovatele. Například v knize Cesty do Santiaga využil svých putování po Španělsku, v Berlínských zápiscích zachytil pád berlínské zdi.
Je-li Nooteboom pro Nizozemce stálicí, pak další z přijíždějících, Arnon Grunberg, je novou krví. Románová prvotina Modré pondělky (v minulých týdnech ji vydala pražská Aurora) jej v roce 1994, coby třiadvacetiletého, vynesla do světel reflektorů s nálepkou "zázračného dítěte nizozemské literatury". Modré pondělky jsou silně autobiografickým příběhem dospívajícího muže, vyloučeného z gymnázia a hledajícího v ulicích Amsterodamu "skutečný život". Do románu se rovněž promítá autorův židovský původ s jeho zkušeností "druhé generace" - tedy dětí, jejichž rodiče prošli holocaustem. Grunberg nyní žije v New Yorku a jeho druhý román zachycuje neúspěšný pokus mladé dvojice o uplatnění v Hollywoodu.
Solidní pověst předchází Magriet de Moorovou, která v Praze představí svoji prózu Šedá, pak bílá, pak modrá, již chystají v Mladé frontě. I tentokrát běží o románovou prvotinu, která autorku katapultovala na výsluní zájmu.
Dodejme ještě, že nizozemské literatuře a kultuře je věnováno včerejší, 20. číslo Literárních novin.
Jako první se dnes večer v Divadle Archa představí básník Remco Campert. Uvede básnickou skladbu na hudbu soudobého skladatele Maartena Alteny. Zatímco o Campertově poezii dosud příliš nevíme, o tvorbě Ceese Nootebooma, který v Arše bude číst zítra, zdejší čtenáři již představu mít mohou. Nakladatelství Mladá fronta před pár týdny vydalo překlad jeho románu Následující příběh, za který byl v roce 1993 oceněn evropskou literární cenou Aristeion. Další dvě autorovy knihy jsou dostupné ve slovenštině, přičemž prózu V holandských horách vydal Slovenský spisovatel takřka v tytéž dny, co se na českých pultech objevil Následující příběh.
Pomineme-li legendární Deník Anne Frankové, je šestašedesátiletý Nooteboom podle nizozemských pramenů momentálně nejpřekládanějším a světově nejznámějším autorem Nizozemí. Jeho jméno dokonce v minulých letech proskočilo mezi tipy na možné laureáty Nobelovy ceny za literaturu. Nooteboom při tvorbě hojně čerpá ze své zkušenosti vášnivého cestovatele. Například v knize Cesty do Santiaga využil svých putování po Španělsku, v Berlínských zápiscích zachytil pád berlínské zdi.
Je-li Nooteboom pro Nizozemce stálicí, pak další z přijíždějících, Arnon Grunberg, je novou krví. Románová prvotina Modré pondělky (v minulých týdnech ji vydala pražská Aurora) jej v roce 1994, coby třiadvacetiletého, vynesla do světel reflektorů s nálepkou "zázračného dítěte nizozemské literatury". Modré pondělky jsou silně autobiografickým příběhem dospívajícího muže, vyloučeného z gymnázia a hledajícího v ulicích Amsterodamu "skutečný život". Do románu se rovněž promítá autorův židovský původ s jeho zkušeností "druhé generace" - tedy dětí, jejichž rodiče prošli holocaustem. Grunberg nyní žije v New Yorku a jeho druhý román zachycuje neúspěšný pokus mladé dvojice o uplatnění v Hollywoodu.
Solidní pověst předchází Magriet de Moorovou, která v Praze představí svoji prózu Šedá, pak bílá, pak modrá, již chystají v Mladé frontě. I tentokrát běží o románovou prvotinu, která autorku katapultovala na výsluní zájmu.
Dodejme ještě, že nizozemské literatuře a kultuře je věnováno včerejší, 20. číslo Literárních novin.
