RECENZE: Přestat v nejlepším. Nití z přízraků odchází Day-Lewis jako král

Daniel Day-Lewis oznámil, že Nití z přízraků, jež vstupuje do našich kin, končí s herectvím. Dodrží-li slovo, bude to škoda – ale také důkaz, že ovládá umění přestat v nejlepším.

Seznam rolí, které odmítl, od Pána prstenů přes Terminátora 4 či Anglického pacienta po Solaris, je možná delší než soupis úloh, jež přijal. Zato každá z nich zazvonila, i když se připomenou jen snímky, za něž má oscarovou sošku či nominaci: Moje levá noha, Ve jménu otce, Gangy New Yorku, Až na krev, Lincoln. A nyní Nit z přízraků, již stejně jako Až na krev natočil Paul Thomas Anderson.

Oba režisérovy filmy s Day-Lewisem fascinují, i když každý úplně jinak. Až na krev je brutální, syrový, přímý, Nit z přízraků naopak komorní, tichá, rafinovaná. Odlišuje je také druh stylizace, naopak sbližuje humor tryskající přirozeně z maličkostí na nečekaných místech.

Co třeba uhrají jen ty nekonečné schody do módního salonu, které musí den co den dýchavičně vyšlapat jak švadlenky od děvčat po penzistky, tak zákaznice počínaje princeznou a konče otylou mecenáškou, ze které v jiné zábavné scéně nechá hrdina svléknout svatební šaty násilím, protože jeho práci znesvětila.

Day-Lewis jako opěvovaný návrhář poválečného Londýna skvěle ladí s dobovou patinou. Dvorný, přitom zdrženlivý, v soukromí podivínský vyznavač rituálů, kterého ruší třeba i milenčino chroupání topinky u snídaně. Rovnocennou partnerkou mu je nikoli osudová číšnice – jediná slečna, která si ho dokáže připoutat vskutku originální metodou a la Maryša, nýbrž Lesley Manville coby jeho rodná sestra trousící zdvořile ženské jedovatosti, něco mezi bratrovým strážným andělem a bachařkou.

Laská ženu, nebo látku?

V podstatě Nit z přízraků spadá mezi romance, i když velmi nevtíravé a nevšední, dokonce se dá nazvat erotickým thrillerem, přestože vyloženě sexuální scény se tu nepěstují. Ale když Day-Lewis před očima své sestry bere míru na šaty své nové favoritce v cudném kombiné, vzduch je erotikou přímo nabitý – stejně jako krásou. Nelze rozhodnout, zda umělec s krejčovským metrem laská spíše hebkou látku, nebo ženské tělo pod ní.

Nit z přízraků

75 %

USA, 2017, 130 min

Režie: Paul Thomas Anderson

Scénář: Paul Thomas Anderson

Hrají: Daniel Day-Lewis, Lesley Manville, Richard Graham, Vicky Kriepsová, Camilla Rutherfordová, Jason Redshaw, Cedric Tylleman, Gina McKee, Brian Gleeson, Harriet Sansom Harris, Silas Carson, Martin Dew, Tim Ahern, Julia Davis

Kinobox: 75 %

IMDb: 7.4

Podobnou nejednoznačností se vyznačuje každá ze situací i z charakterů, ať jde o servírku v podání Vicky Kriepsové, která hrdinu vytáčí, ohrožuje i zbožňuje, či onu sponzorskou nešťastnici dobře vědoucí, že s její ošklivostí ani mistrovy zázračné ruce nic nesvedou.

Nicméně nade všemi stojí odcházející král Day-Lewis, jehož starý mládenec je sladce hravý, dojemně žravý, malicherný až na zabití, tajnůstkářsky něžný, kdykoli do šatů všívá tajné vzkazy, i nekonečně proměnlivý v čele s okamžikem, kdy do uhlazené mluvy vpálí „fuck off“. Pouze jediná okolnost zážitek srazí o deset procent níž: vše, co ze vztahové zápletky labužnicky vyčte divák sám, totiž film ve finále pro jistotu pojmenuje. Jako by Anderson náhle nevěřil lidské vnímavosti – a zrovna od něho to vážně zamrzí.