Legendární album skupiny Javory vyšlo před sedmadvaceti lety. "Bylo to tehdy takové bukolické pojetí. Příběh jsme posunuli na Moravu," vzpomíná Ulrych na desku. Podle ní vznikl i komorní muzikál s Pavlem Landovským, který v 70. letech uvedlo pražské Divadlo Ateliér sídlící v prostorách dnešní Ypsilonky. Ulrychova populární nahrávka i komorní provedení šuhajovské legendy vlastně soupeřily s posléze uznávanější divadelní i filmovou verzí "Nikoly" - s Baladou pro banditu.
"Hodně jsme se soustředili na židovské motivy," říká k novému zpracování režisér Moša. Zejména deset nových písní, které Ulrych ke starým hitům dopsal, staví na židovské klezmer muzice čerpající z folkloru Zakarpatské Ukrajiny. Zpívat se ovšem bude česky. Inscenátoři Koločavu cítí především jako prostor střetávání se tří etnik: Rusínů, Židů a Čechů. "Židé jsou často - a nejen v této látce - vykreslováni primitivně. Byli prostě hrabiví a zlí. My se snažíme o barevnější a také složitější pohled," vysvětluje Ulrych. Díky použití klezmer v lehké nadsázce hovoří o prvním židovském muzikálu.
Ulrych se svou sestrou Hanou a sedmičlennou kapelou vystupují v muzikálu jako jediní nealternovaní účinkující. Jinak se Koločava, v níž se na jevišti vystřídá čtyřicet herců a některé z rolí jsou až třikrát alternovány, zařadí k nejpočetněji obsazeným titulům Městského divadla v Brně.
Vedle hudby ozvláštňuje režie dvouhodinovou inscenaci filmovými dotáčkami Dalibora Černáka. "Jde zhruba o dvanáct minut záběrů, které jsme pořídili v lesích nedaleko Brna," uvedl Moša. Filmové projekce budou nadto doplněny velkoplošným promítáním fotografií na horizont scény.
A jak svého Nikolu režisér Moša vidí? "Z dnešního pohledu byl Šuhaj vrah. My ho ovšem nemáme jen za surového rabiáta. Dokázal žít v souladu s přírodou a rodným krajem. Téma lidské vkořeněnosti v tomto světě je pro Koločavu nejdůležitější."
"Hodně jsme se soustředili na židovské motivy," říká k novému zpracování režisér Moša. Zejména deset nových písní, které Ulrych ke starým hitům dopsal, staví na židovské klezmer muzice čerpající z folkloru Zakarpatské Ukrajiny. Zpívat se ovšem bude česky. Inscenátoři Koločavu cítí především jako prostor střetávání se tří etnik: Rusínů, Židů a Čechů. "Židé jsou často - a nejen v této látce - vykreslováni primitivně. Byli prostě hrabiví a zlí. My se snažíme o barevnější a také složitější pohled," vysvětluje Ulrych. Díky použití klezmer v lehké nadsázce hovoří o prvním židovském muzikálu.
Ulrych se svou sestrou Hanou a sedmičlennou kapelou vystupují v muzikálu jako jediní nealternovaní účinkující. Jinak se Koločava, v níž se na jevišti vystřídá čtyřicet herců a některé z rolí jsou až třikrát alternovány, zařadí k nejpočetněji obsazeným titulům Městského divadla v Brně.
Vedle hudby ozvláštňuje režie dvouhodinovou inscenaci filmovými dotáčkami Dalibora Černáka. "Jde zhruba o dvanáct minut záběrů, které jsme pořídili v lesích nedaleko Brna," uvedl Moša. Filmové projekce budou nadto doplněny velkoplošným promítáním fotografií na horizont scény.
A jak svého Nikolu režisér Moša vidí? "Z dnešního pohledu byl Šuhaj vrah. My ho ovšem nemáme jen za surového rabiáta. Dokázal žít v souladu s přírodou a rodným krajem. Téma lidské vkořeněnosti v tomto světě je pro Koločavu nejdůležitější."
 Petr Štěpán jako Nikola v muzikálu Koločava. |
 Petr Štěpán jako Nikola v muzikálu Koločava. Za ním na plátně tvář Eržiky. |
 Petr Štěpán jako Nikola v muzikálu Koločava. |
 Scéna z muzikálu Koločava. |
 Scéna z muzikálu Koločava. |
