V Galerii Jiří Švestka nedávno začala výstava Mileny Dopitové nazvaná Hádej, jestli jsi můj přítel?, která se tematicky soustředí na mladou generaci. Přestože Dopitová použila na výstavě kromě fotografií mladých lidí také dvě videoprojekce, rozhodně se o její výstavě nedá říct, že by patřila k výše zmíněným projektům vstupujícím do světa nových technologií.
Když se řekne videoprojekce, málokoho by napadlo, že se bude jednat o pouštění dvou videokazet s nicněříkajícími nahrávkami. Poprvé na vás koukají z televizní obrazovky dva mladíci, kteří velmi znuděně opakují tolik všední: "Dobrý den, dobrý den, dobrý den..." a podruhé na vás promlouvá kněz, jehož kázaní nepřináší žádná nová poselství. Přesto můžete vidět u televize, která vás vlastně jen pozdraví, hlouček mladých zírajících lidí. Nikdo z nich totiž nemůže uvěřit tomu, že z těch dvou mladých kluků nevypadne nic jiného než zase ten miliónkrát obehraný pozdrav dobrý den. U druhé televize se většinou mladí lidé ani nezastaví, přestože by se u ní mohli pohlodlně usadit. Není o co stát. Kněz dokola říkající: "Jestliže přijmete Boha, přijmete lásku, přijmete tu jeho vizi vašeho života, tak nebude o nic ochuzeni...".
Fotografie Mileny Dopitové sice poukazují na mnohovrstevnost vztahů mezi mladými lidmi a jejich okolím, ale nepřináší mezi mladé nic, o čem by doposud nevěděli. "Jediné, co mě tu zaměstnalo, jsou obrázky mladých lidí, ke kterým můžete doplnit, co si myslí a tak utvořit svůj vlastní příběh. Prohlížela jsem si tu několik prací a překvapilo mě, jak různorodé příběhy tu lidé vytvořili z naprosto stejných obrázků," říká o výstavě Iveta Perclová z Prahy. Pak už zbývá jen bublinové dělo, které je na výstavě umístěno z důvodu tvoření bublin - zábavnější by byl snad i bublifuk. Výstava nazvaná Hádej, jestli jsi můj přítel nepřináší žádné nové poznatky ze světa mladé generace a ani neposunuje hranice v oblasti multimediálního umění.
Výstava potrvá do 31. července.
Z výstavy Hádej, jestli jsi můj přítel? |