Poslední turné k desce Death Magnetic vyneslo legendární americké trashmetalové kapele Metallica nejen miliony dolarů a tisíce spokojených fanoušků, ale také jedenáctou pozici v žebříčku nejvýdělečnějších koncertních šňůr.
K hráčskému umění a nadupaným písničkám přidává před pár měsíci vydaný záznam z vystoupení ďábelské čtveřice ve Francii ještě jeden důležitý prvek.
Dévédéčko Français Pour Une Nuit, které kapelu zachycuje v její současné nekompromisní formě, má totiž neuvěřitelnou atmosféru. Podepsalo se na ní jak samo prostředí historického amfiteátru v Nîmes, kde se koncert konal a kterému se nevyrovná žádná hala, tak publikum.
Parta do obýváku to není
Koncert Metalliky působí i ze záznamu odzbrojujícím dojmem. Na pódiu i pod ním je to prostě velká testosteronová jízda, v níž ženský element zastupují nanejvýš tak obří umělá prsa s nápisem James, kterými nad hlavou v amoku hází jeden z fanoušků, kterého si oblíbila kamera.
Tahle kapela na pohled rozhodně nevypadá jako parta sympatických týpků, se kterými byste v obýváku jedli sušenky a pili mléko. Spíš o sebe budou zvonit lahváče.
Když totiž potetované, vypracované paže Jamese Hetfielda popadnou kytaru nebo mikrofon, když vítr načechrá kudrlinu kytaristy Kirka Hammetta a basák Rob Trujillo začne po pódiu skákat jako šimpanz z fitcentra ve vždy přesném rytmu bubeníka Larse Ulricha, musí i zarytý odpůrce metalu uznat, že tihle pánové zkrátka "mají koule".
A musí také pochopit, proč právě chemie téhle tvrdé a pro obyčejné posluchače ne zrovna snadno přijatelné party udělala z Metalliky hvězdu i mimo její žánr.
Jasné je to už od úvodní trashmetalové jízdy Blackened. Kapela si návrat ke starému zvuku, jehož poslem se stala právě jejich poslední deska Death Magnetic, evidentně užívá.
Svižné, tvrdé a energické skladby tu mají mnohem větší odpich a pekelnější náladu než třeba jejich notorická balada Nothing Else Matters, ve které se muzikanti na pódiu dojímají snad až příliš a James Hetfield při závěrečných tklivých tónech vyloženě přehrává...
Touha být při tom
Když ale na konci koncertu otevřené pódium, ze kterého během celého vystoupení různě šlehají efektní plameny, zasypou černé míče s logem kapely, napadne vás, že by přesto vůbec nemuselo být špatné zúčastnit se toho osobně, udělat z prstů paroháče a alespoň na chvilku řvát spolu s davem v chorálech. A že namísto amfiteátru klidně postačí i milovické letiště.
Metallica je sice možná zbytečně teatrální, zcela určitě se bere přehnaně vážně, důležité však je, že i po devětadvaceti letech živého hraní dokáže svými svaly a nástroji nejenom získávat obdiv trenérů ve fitku, ale stále i rozpoutat pořádné rockové peklo.
Metallica
Français Pour Une Nuit
DVD, cena 549 korun
HODNOCENÍ MF DNES 80%
