Neřež: na letitém stromě vyrašilo nové listí

  • 1
Kapela Neřež musela vydat tři alba, než se muzika pročistila, vyprofilovala a na svět vylétly nové písně jako hrom. Jsou na čtvrté desce Jednou měř, 2x Neřež, kterou tvůrci pojali jako dvojalbum. Jeho první část si posluchač zakoupí v papírovém obalu.

Druhý (zatím neznámý) díl Nášup získá po předložení kuponu na nynějším turné kapely, zahájeném v pražské Malostranské besedě.

Silné emoce, jež provázejí lásku, rozchod s ženou nebo pocity deziluze, zdravě vládnou písním hlavního autora a zpěváka Zdeňka Vřešťála. Muzika, která se proplétá mezi jazzem, rockem, lidovkou či maršem, není překořeněná. Stylové příměsi v aranžmá muzikantů Víta Sázav- ského či Filipa Benešovského ji jen náladově a vyváženě dochucují.

Prosté písně Jmelí, Milovat člověka nebo půvabně melancholický Amarcord jsou obnažené až na melodickou kost. Stačí jim střídmý doprovod. Naopak šťavnatý, ryčný sound koření pochodovou skladbu Dnes anebo nikdy, ve které se prolíná láska a válka.

Většina písní připomíná malá dramata, ve kterých se hudební tok proměňuje či stupňuje. K nejhezčím patří balada Nad tebe není, která končí neklidným cikánským rytmem, nebo Procházka v harmonii, již korunuje hořkosladký chorál. Skvěle zní hit Za pět prstů, ve kterém kapela rockuje, i moralizující song Kalná je voda, jehož tikající, neklidný rytmus završí třesk trubky a trombonu.

Balada Jmelí, která připomíná lidovku, je vybroušena z jednoho kusu a zabere na první poslech stejně jako šťavnatá hitovka Zázrak. Komorní písně V údolí či Etna si posluchač objeví postupně podle křehké melodie nebo citlivých textů. Deska výtečně hraje od prvních tónů po poslední. Snad jen hříčka Faux Pas, jež měla album odlehčit, zní křečovitě a žoviálně.

Přitom kapela Neřež, která je pokračovatelkou legendárního Nerezu, neobjevuje nové věci. Jen potvrzuje, že žádná hudba není dost stará a klišé nemusí být zcela vyčerpáno, pokud přijde silný impulz energie nebo invence. Letitý strom pak obalí nové listí.