RECENZE: Proč Lachende Bestien mění Ibsenova lékaře v Čapkova pejska?

Kočka leze dírou, pes oknem. Nebude-li sranda, nebude Ibsen. Zní to trochu bláznivě, ale to asi není nic, co by malý divadelní soubor Lachende Bestien nechtěl. Alespoň ve své novince Nepřítel lidu, kde se mladí divadelníci okolo režiséra Michala Háby vyrovnávají s odkazem Henrika Ibsena.

Vybrali si totiž jedno z jeho nejslavnějších děl, aby v nezvyklém eklektickém stylu zanalyzovali, zda je sto padesát let stará hra stále aktuální. Ibsenův částečně autobiografický příběh lékaře Tomáše Stockmanna je totiž považován za dodnes platnou kritiku zkostnatělé a prohnilé společnosti. Tu norský klasik vyjádřil lékařovým marným bojem s městem, které nechce zastavit výnosný provoz místních lázní. Právě v jejich vodovodu Stockmann odhalil nebezpečné parazity.

Lachende Bestien, kterým dává v Divadle Komedie vedení Městských divadel pražských prostor v rámci své dramaturgie jako nadějnému souboru, jdou na Ibsena dost netradičně. Provolání z úvodu totiž v inscenaci skutečně zazní. Hába kus od počátku pojal jako kabaret – jeho herci někde citují promluvy ze hry, jinde ji zcizují, komentují, vystupují z rolí, zpívají a pomrkávají na diváka.

Jaký asi smysl má metafora pejska a kočičky, do kterých se stylizuje lékař a jeho žena? Má zde skutečně stačit jen paralela, že tvůrci podobně jako Čapkovi hrdinové kombinují páté přes deváté, aby vznikl nepoživatelný postmoderní dort? A proč zde zazní táboráková kytarová vsuvka Veď mě dál, cesto má? Soubor v programu k inscenaci píše, že v divoké ekoteroristické jízdě nahlédne limity současné demokracie a v ní obsažené fašistické tendence. Takové zkoušce chce zřejmě podrobit samotného Ibsenova hrdinu, který si trochu samolibě uzurpuje pravdu pro sebe.

Nepřítel lidu

60 %

Lachende Bestien (Divadlo Komedie)

premiéra 19. ledna 2019

režie: Michal Hába

hrají: Miloslav König, Johana Schmidtmajerová, Kryštof Bartoš, Jiří Šimek, Jindřich Čížek

Závěrečný vrchol hry Hába nahradil citací z loňského velmi medializovaného proslovu patnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která upozorňovala na klimatické problémy tím, že místo do školy chodila protestovat před parlament.

Náročné představení poutá pozornost obsazením, Miloslav König si v hlavní roli drží svůj vysoký herecký i pěvecký standard, krok s ním ovšem drží i Johana Schmidtmajerová a relativně i dvojice známá z Pomezí, tedy Kryštof Bartoš a Jiří Šimek. Diváci si tedy z večera odnesou esteticky zajímavý zážitek. Je to ovšem i zážitek srozumitelný?