Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepřijeli CSS a Air, ale i tak to byla Pohoda

  9:54aktualizováno  9:54
Slovenský festival Bažant Pohoda, který si svůj jedenáctý ročník odkroutil na rozpáleném trenčínském letišti, právem nese punc nejlepší hudební akce široko daleko, na kterou se vyplatí vážit dalekou cestu.

Festival Pohoda v Trenčíně 2007 | foto: ČTK

Je pátek odpoledne, čtyřicet stupňů ve stínu a lidé rozbíjející své látkové přístřešky ve stanovém velkoměstě si zakládají na pořádný úpal. Naštěstí jsou na každém kroku přistaveny cisterny s pitnou vodou a hasiči s nabitými vodními děly masírují při koncertech vyprahlé publikum vydatnými skotskými střiky.

Plocha před vchodem do areálu je poseta maskáčovými stany, které by alkoholem posilnění pánové s citem pro recesi měli obcházet obloukem: vojsko tu totiž pořádá nábor do armády. Místo připomíná nekonečně velkou plovárnu bez bazénů, protože všichni se tu promenádují v plavkách.

Areál je tak ohromný, že tu hravě zabloudí i orientační běžec. Zpočátku Pohoda působí jako slovenský festival české hudby. Na velkém pódiu hrají Sunshine, které střídá David Koller, s nímž plocha zaplněná do posledního místa zpívá o tom, že středověk trvá.

V cirkusové aréně opodál se můžete nechat ugrilovat ve vlastní šťávě, a přesto je tu jedna pečená hlava na druhé. Hraje Khoiba a hraje krásně, ale nedá se to vydržet.

Kdo neuteče, vyhraje, protože na následujícího Dana Bártu se před stanem tvoří dlouhá fronta bez šance na úspěch prorvat se dovnitř. V tanečním Semtex stanu smáčí pot blonďaté mikádo La Petite Sonji z Moimir Papalescu & The Nihilists.

Protilehlou stranu areálu tvoří nekonečný řetěz stánků s občerstvením, neziskových organizací a je tu i Taneční dům, kde se zpívají lidovky nebo se bubnuje s Brazilci.

Odpad se tu třídí, koruny za koruny lze směnit v bankomatu a hustě vysázena jsou i stanoviště první pomoci, kde vám zdravotníci i trapný puchýř vydezinfikují s láskyplnou péčí. Hodně tu frčí kofola a nefandí se tvrdému alkoholu ani cigaretám.

Začíná podvečer, čeká se na hlavní hvězdy a v areálu už není k hnutí. Počet návštěvníků se těžko odhaduje, ale jistojistě přesahuje pětadvacet tisíc hlav, z nichž dobrá pětina mluví česky.

Kočky z CSS se v Itálii bohužel přiotrávily jídlem a poleží si v tamní nemocnici. Nazítří přijde publikum ještě o Air, kteří mají pro svou absenci také dosti bizarní důvod  – kamion s jejich technikou nebyl vpuštěn na rumunskou dálnici, protože asfalt byl rozpálený.

Ale Wu-Tang Clan už je na místě, tentokrát vskutku kompletní i s Method Manem, který v Praze před čtyřmi dny chyběl. Bílá trika, bílé froté čelenky, jeden DJ za gramofony a osm rapperů, sázejících do řvoucího davu staroškolský hip hop s nulovou melodií.

Jsou sehraní, jsou v ráži a spojení mezi nimi a hiphopumilovnými Slováky, kteří by klanu mohli dělat textovou nápovědu, funguje jako mezi letitými kamarády. Když publikum s Method Manem skanduje iniciály zemřelého člena klanu Dirty O´Bastarda, vyschne vám nadobro v krku.

Černochy v bílém střídají běloši v černém - švédští šoumeni The Hives, kteří při setu svých hbitých rockových vypalovaček působí dojmem, že jsou permanentně pod proudem.

Neklidný frontman Pelle Almquist ve svých egomaniakálních konferenciérských promluvách burcuje dav, aby mu provolával slávu slovy: "Ano, Sire Pelle! Děkujeme, Sire Pelle!" a slovenské publikum, které jako první slyší novou skladbu Well All Right z chystané desky, mu se smíchem ochotně zobe z ruky.

Oproti nedávnému vystoupení na Rock For People působil Pelle trochu unavenějším dojmem a ani jeho hlas se nezdál být úplně fit, The Hives nicméně i tentokrát dostáli pověsti kapely, která si vás navždy získá.

Po půlnoci ovládly letiště elektronické beaty. Na jednom pódiu bavil lidi DJ a remixér Junkie XL a na vedlejším jemní Argentinci Bajofondo Tango Club se svými zhouseovanými tangy podpořenými tahací harmonikou, houslemi a videoprojekcí, která kromě atmosféru dokreslujících obrazů dělala kapele tlumočníka prostřednictvím hesel "Dobrý večer, Pohoda" nebo "Vďaka Michalu Kaščákovi".

Díky pro duchovního otce festivalu byly zasloužené. Pohoda je jedinečný festival s dokonale vlídnou radostnou atmosférou a nevídaně aktivním publikem, který můžeme Slovensku jen tiše závidět. Kdo nevěří, ať tam běží nabudúce.

Autor: Filter




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Bobek na festivalu v Trutnově (2008)
Trutnov si ve finále zazpíval s Pavlem Bobkem

Nedělní finále 21. ročníku Open Air Music Festivalu v Trutnově se už obešlo bez velkých společenských akcí, jakými byly návštěvy Pierra Brice a Václava Havla....  celý článek

Trutnov 2008 - Václav Havel a přátelé při překonání rekordu v pořízení největší...
Na rekordní fotce z trutnovského festivalu je 3 995 lidí

Na největší skupinové fotografii v historii Česka, kterou pořídil na víkendovém Open Air Music Festivalu v Trutnově fotograf Jiří Jahoda, je zvěčněno 3 995...  celý článek

Vincent Richards
Sázavafest se opět připomíná, jarní kolo láká na reggae

Jeden z nejrespektovanějších tuzemských festivalů se opět hlásí o slovo. Organizátoři už teď vypustili jména, kterými lákají hudební fandy na jarní část...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.