RECENZE: Neodolatelná Jednotka příliš rychlého nasazení

Tvůrci britské kultovní zombie parodie Soumrak mrtvých skládají svým novým filmem Jednotka příliš rychlého nasazení hold hollywoodským akčním filmům z policejního prostředí.

„Jako teenagera mě hrozně bral Drsný Harry, pak ty nemilosrdné filmy ze 60. a 70. let jako Bullittův případ nebo Francouzská spojka a všechny policejní akčňáky z 80. let ve stylu Smrtonosné zbraně nebo Smrtonosné pasti,“ vysvětluje režisér Edgar Wright.

Když po úspěchu Soumraku mrtvých se spoluscenáristou a představitelem hlavní role Simonem Peggem přemýšleli o dalším projektu, padl návrh, aby natočili snímek, který by byl pro akční filmy tím, čím byl Soumrak mrtvých pro horory: britským pohledem na typicky americký žánr, okořeněným pořádnou porcí suchého humoru.

Jednotka příliš rychlého nasazení

80 %

Velká Británie, 2007, 121 min.

režie: Edward Wright

hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Jim Broadbent, Timothy Dalton, Martin Freeman, Bill Nighy

Kinobox: 79 %

IMDb: 7.8

Před začátkem natáčení zhlédli přes dvě stovky policejních filmů, z nichž se vyloupl příběh, jehož hlavním hrdinou je Nicholas Angel (Simon Pegg), nejlepší seržant, který kdy sloužil v řadách londýnské policie. Počet zatčení, která provedl, o 400 procent překračuje statistický průměr.

Je proto převelen do místa, kde svým talentem nebude kolegy ztrapňovat – do ospalého městečka Sandford s nulovou zločinností, kde je největší policejní akcí zátah na uprchlou labuť.

Nicholas dostane za parťáka obtloustlého dobráka Dannyho (Nick Frost) a před totální frustrací ho zachrání až série „nešťastných náhod“, které naznačují, že pod idylickou pokličkou Sandfordu by mohl bublat pořádně ostrý guláš. Zdá se, že tu řádí nejchladnokrevnější zabiják, jakého ve své dosavadní kariéře potkal.

„V tomhle filmu jsem se šaškování musel úplně vzdát, protože Angel není praštěný,“ říká o své roli Pegg. „Celou dobu je zcela soustředěný. Poprvé se usměje někdy v polovině filmu. Je jako robot.“

Scénář je ovšem natolik zábavný, že s účastí ve filmu souhlasila britská herecká esa Jim Broadbent, bývalý agent 007 Timothy Dalton a populární komici Martin Freeman a Bill Nighy. Angelova neohrabaného parťáka Buttermana si zahrál Peggův nejlepší přítel Nick Frost.

Vzhledem k tomu, že je film plný automobilových honiček, pěstních soubojů a přestřelek, byl Pegg s určitou fyzickou náročností natáčení srozuměn. Při psaní scénáře si však plně neuvědomoval, jaký bič na sebe plete.

„Když jsem se svíjel, protože jsem si při běhání po High Street namohl oba stehenní svaly, honilo se mi hlavou: Ty debile, proč jsi musel Angelovi psát tu patnáctikilometrovou honičku! Při psaní zkrátka zapomenete, že ten blb, který to bude muset všechno odběhat, budete vy sám. A konec je úplně šílený – je jako videohra, která má hodně levelů a na konci vás čeká ten hlavní padouch.“

NA PRVNÍ POHLED
Jednotka příliš rychlého nasazení je k popukání vtipná. Úvodní sekvence, prošpikovaná suchými fórky a gagy, spouští nekontrolované ataky smíchu, hororová střední část, v níž se mrtvoly množí jak kvasinky, trochu kulhá a ve finálové superakční střílečce v supermarketu nestihne citace z akčních filmů ani filmový maniak. Zkrátka neodolatelný film s vizáží a střihem podle poslední módy. Zápletka je sice přitažená za vlasy, ale na rozdíl třeba od Scary Movie má alespoň hlavu a patu. Tvůrci se vyřádili jako malí kluci. Dětinskost a inteligence se naštěstí nevylučují.