Na dvoře ruského cara Alexandra III. samozřejmě nežily slepice, které snášely zlatá vejce. Zato tam žil a pracoval dvorní zlatník, jehož práce nemá nejen v carském Rusku, ale ani jinde ve světě obdoby. Jmenoval se Carl Fabergé.
Firmu převzal po otci, na carský dvůr nastoupil jako klenotník v roce 1885 a hned v tom roce vyrobil své první slavné velikonoční vejce. Nebylo ledajaké - bylo vytvořené z bílého smaltu, opatřené korunkou z diamantů, poseté rubínovými růžemi a ukrývalo miniaturní slepičku sedící na vejcích. Car Alexandr III. ho daroval carevně Marii Fjodorovně k Velikonocům a zahájil tak tradici.
Každý rok pak Fabergé vyráběl velikonoční vejce ze zlata a drahých kamenů, každý rok do něj ukrýval maličké překvapení a věnoval ho carské rodině.
Po Alexandrově smrti vyráběla Fabergého firma hned dvě velikonoční vejce: jedno dál dostávala carevna, nosil jí ho Fabergé osobně a předával jí ho jménem jejího syna Mikuláše II., druhé patřilo Mikulášově ženě Alexandře Fjodorovně.
Rozkvět a pád jedné firmy
Carl Fabergé, po matce Francouz, po otci Rus narozený v Petrohradě, byl nejenom vynikající zlatník a klenotník, ale i výjimečný obchodník. Firmu založil jeho otec v roce 1842 se sídlem na Zlatnické třídě v centru Moskvy.
Jeho syn Carl dostal vzdělání v Rusku i za hranicemi, v roce 1864 se k otcově firmě přidal a o osm let později převzal její vedení. Za něj firma vzkvétala, byl to on, kdo byl schopný najmout ty nejlepší zlatníky a přesvědčit je, že lidské ruce dokážou vyrobit i na první pohled nemožné.
Fabergého vejce patří k žádaným klenotům na výstavách – toto zavítalo do španělské Guadalajary.
Fabergého hlavní zlatník Michail Perchin tak v roce 1897 vyrobil korunovační vejce pro cara Mikuláše II., zlaté a dvanáct centimetrů vysoké s mřížovanou strukturou skořápky, kde v každém z průsečíků mřížoví seděl jeden carský orel s diamantem mezi křídly. Na vrcholu vejce byl zasazen monogram carevny Alexandry vyvedený z diamantů a rubínů. Na dně vejce byl v diamantu vyryt letopočet 1897. Uvnitř vejce schoval autor miniaturní devíticentimetrovou věrnou křišťálovou repliku královského kočáru vystlanou sametem.
Perchin a Fabergé vejce vyráběli patnáct měsíců. Mikuláš je daroval své ženě u příležitosti třetího výročí své korunovace a zároveň k jejímu druhému porodu. Carský pár si přál syna, narodila se však opět dcera.
Perchin, který byl nejen hlavním Fabergého mistrem zlatníkem a poté i jeho podnikatelským partnerem, zemřel v roce 1903. Nedožil se tak ani dalšího rozkvětu Fabergého firmy, která v roce 1916 spravovala jmění přes tři miliony rublů a zaměstnávala v moskevských, oděských, kyjevských a petrohradských dílnách svých poboček přes pět set zlatníků, ale ani jejího pádu.
Pohanská tradiceVejce je symbolem života, plodnosti a zrození - tak je pojímaly pohanské kultury (Peršané, Keltové, Římané) - a jako symbol vzkříšení je přejalo i křesťanství. První barvená vajíčka se objevila v 18. století v Evropě. Často bývala obarvena načerveno, aby tak připomínala prolitou Kristovu krev. Zlatá a drahokamy zdobená vejce přišla na svět za renesance na královských dvorech. Poměrně nová jsou vejce čokoládová, objevila se až na konci 19. století. Darování vajec se datuje do raného středověku - údajně proto, že církev zakázala jíst vejce během půstu, takže po jeho skončení si je lidé navzájem dávali, aby se jich zbavili. |
Po Velké říjnové revoluci bylo obrovské Fabergého zlatnictví a klenotnictví zestátněno a zlatníkova rodina utekla posledním diplomatickým vlakem do Rigy, odkud se dostala přes Německo do Švýcarska.
Fabergé se nikdy nevzpamatoval z křivdy, kterou na něm bolševická revoluce spáchala, zemřel v roce 1920 v Lausanne. Pohřben je v Cannes v hrobce své matky. Za svého života vyrobil Fabergé a jeho dílny téměř dvě stě tisíc klenotů, mezi těmi nejcennějšími nejsou jen jeho vejce, ale i klasické šperky, hodiny, šperkovnice, svaté předměty či sošky.
Z Fabergého vajec se jich dodnes dochovalo sedmapadesát - Fabergého dílny jich vyrobily celkem pětašedesát, osm z nich zmizelo a historikům se prozatím nepodařilo je vypátrat. Existují přitom nejenom velikonoční vejce, Fabergé je později vyráběl i mimo jarní příležitost jako připomenutí důležitých carských či dvorských událostí. Devět vajec koupil v roce 2004 v londýnské aukci ruský podnikatel Viktor Vekselsberg do své soukromé sbírky, dalších deset má ve vlastnictví moskevská kremelská zbrojnice.
Fabergého vejce získala i britská královská rodina, švédský i monacký král, pět z nich vlastní muzeum v americké Virginii a jedno získal za svého života dokonce i Michael Jackson.
Takzvané Rotschildovo vejce bylo v roce 2007 prodáno v dražbě za devět milionů liber. Žádné nevyneslo víc.
Vejce se zabudovanými hodinami zvané Rothschildovo, které v roce 1905 vyrobil Fabergé pro sběratelku Beatrice Rothschildovou, bylo v roce 2007 prodáno za téměř devět milionů liber (asi 350 milionů korun). Z vajíčka každou hodinu vykoukne malý kohout, čtyřikrát zatřepe křídly, zakokrhá a třikrát kývne hlavou. Rothschildovo vejce se tak stalo nejenom nejdražšími hodinami světa, ale i nejdražším Fabergého vyraženým kouskem. Fabergé však porazil zase jen Fabergého - v roce 2002 totiž vznikl původní rekord, za jeho Zimní vejce z roku 1913 zaplatil neznámý sběratel 9,6 milionu dolarů (asi 260 milionů korun).
Zimní vejce bylo vyrobeno z vybroušeného průsvitného křišťálu, zevnitř ho zdobila rytina ve stylu ledových krystalů, vnější stranu pokrývala platina a růžové diamanty. Bylo usazeno na oddělitelném křišťálovém podstavci. Uvnitř skrývalo koš jarních květin, z nichž každá je vyřezána z jediného kusu bílého křemene, se stonkem, tyčinkami a pestíky ze zlatého drátku, jadeitovými lístky a zelenými středy z almandinových granátů. Dražší Rothschildovo vejce koupil v roce 2007 pro muzeum ředitel ruského Národního muzea.
Když pomerančovník plodí rubíny
K těm dalším nejcennějším Fabergého vejcím patří kromě toho úplně prvního z roku 1885 například i jedno z posledních vajec z roku 1916 s křížem svatého Jiří a stříbrem tepanou podobiznou cara Mikuláše II. nebo vejce vyrobené k patnáctému výročí Mikulášovy korunovace. Je posázeno "vinětami" s výjevy hlavních událostí Mikulášovy vlády, s portrétem jeho a jeho ženy a s datem jejich svatby - to vše vyvedené ve zlatě, smaltu a drahých kamenech na třináct centimetrů vysokém vajíčku.
Tento klenot vyrobil Carl Fabergé v roce 1895 pro cara Mikuláše II., který se honosil titulem Imperátor vší Rusi.
Velikonoční vejce pro imperátora zdobí portréty členů carské rodiny.
V roce 1904 vyrobil Fabergé i vejce se zlatou kostelní kupolí zavěšené na kremelských věžích vyvedených ve zlatě a onyxových zdobeních. Hodiny umístěné na prostřední věži skutečně fungovaly.
K dalším klenotům Fabergého práce patří i vejce z roku 1910, které vyrobil k uctění památky zesnulého cara Alexandra - uprostřed křišťálového vejce stojícího v úponech ozdobených diamanty je umístěna Alexandrova jezdecká soška z nefritu. K netypickým vejcím pak patří to z roku 1911 pojaté jako pomerančovník obrůstající oslnivě zlaté vejce, který koření v krychlovém květináči ze zlata a nefritu. Pomerančovník "kvete" diamanty a "plodí" ametysty a rubíny.
Bizarní bydlení ve vaječném domě
Tradici zlatých velikonočních vajec v Rusku sice založila Fabergého dílna, ale zdobení vajec a jejich výroba z neobvyklých materiálů nebyla ani tam ničím novým. Už století předtím vyráběli skláři podobná vejce, vejce z porcelánu se prodávala na rukodělných trzích v carském Rusku docela běžně, pravoslavná tradice už tenkrát velela Rusům si na Velikonoce předat zdobené vejce a třikrát se políbit. Žádné z nich však nikdy nedosahovalo ani zlomku hodnoty slavných Fabergého vajec.
Fabergého klenot ve tvaru kalíšku na vejce se nazývá Bonboniéra a je z roku 1895.
Napodobeniny a repliky Fabergého vajec a unikáty jím inspirované dnes vyrábí a prodává například Swarovski. A v Moskvě ve čtvrti Čistyje Prudy dokonce stojí i bizarní dům postavený ve stylu Fabergého vajec navržený architekty Sergejem Tkačenkem a Olegem Dubrovským. Novináři listu International Herald Tribune ho v roce 2007 zvolili nejbizarnější ukázkou současné ruské architektury.
Ostatně dost bizarní jsou i slavná Fabergého vejce.
