V posledních letech se však kromě těchto velikánů začínají skloňovat především jména Jonathana Safrana Foera a Nicole Kraussové, jimž se občas přezdívá "zlatý pár americké literatury".
V češtině nyní vychází Kraussové druhý román Dějiny lásky, který v uplynulém roce vzbudil u americké literární kritiky doslova bouři nadšení. Není divu: román Kraussové je opravdovou lahůdkou a vážným kandidátem na to, stát se knihou roku.
Stručně shrnuto, Dějiny lásky jsou kronikou osudů několika rodin z různých časových období, jejichž životy zásadním způsobem ovlivnila druhá světová válka a s ní spojené pronásledování Židů.
Kniha má dva vypravěče, kteří se od sebe nemohou více lišit: Leopold Gursky je osmdesátiletý bývalý zámečník, který v Polsku přežil holokaust a po válce se dostal do Spojených států, kdežto Alma Singerová je čtrnáctileté děvče, které žije samo s mladším bratrem a matkou překladatelkou v New Yorku. Jednoho dne přijde matce poštou nabídka na překlad jistého španělsky psaného díla a Alma začíná tušit, že právě tahle kniha, nazvaná Dějiny lásky, zásadně ovlivnila životy jejích rodičů.
To Leo Gursky myslí hlavně na smrt, je jí doslova posedlý; snad proto, že jej za jeho pestrého života minula několikrát jen o vlásek.
Se svým přítelem Brunem se pomocí psaných vzkazů strkaných pod dveře pořád ujišťuje, že je ještě naživu, každý den se na veřejnosti snaží zaujmout něčí pozornost, aby neodešel ze světa nepovšimnut, a na krku nosí cedulku, která upozorňuje případného nálezce mrtvoly na místo, kde je pro ni rezervována hrobka.
Za svého života se Gursky nikdy neoženil. Osudovou lásku k dívce jménem Alma - shoda jmen s mladou vypravěčkou není náhoda - brutálně přervala válka, před níž jeho milá stačila utéci do Ameriky. Až po pěti letech se Gursky dozví, že s ním tehdy čekala syna. Ten se později stane slavným spisovatelem, nikdy však nezjistí, kdo je jeho skutečný otec.
Láska k Almě
O své lásce k Almě napsal Leopold Gursky knihu, kterou sám pro sebe pojmenoval Dějiny lásky. Podivným řízením osudu se text dostane až do Chile, kde je vydán ve španělštině. Právě tuhle verzi příběhu dostane matka Almy k překladu.
V románu Kraussové tedy hraje důležitou úlohu text, který nadto existuje v jidiš originále a ve španělském překladu. Kniha, již čtenář drží v ruce, je tedy vlastně metatextem - románem o stejnojmenném textu, o jeho síle a tajemství. Čtenář zažívá nečekanou situaci: v Dějinách lásky může číst úryvky z „původních“ Dějin lásky.
V románu je důležité sledovat každý detail. Tak například Chile, kde byly románové Dějiny lásky vydány, jsou i rodištěm autorčina oblíbeného prozaika Roberta Bolaňa, odkazy k tajemnému textu a spletité deníkové záznamy jsou zase poctou spisovateli Jorgemu Luisi Borgesovi.
A samozřejmě je tu i bohaté dědictví židovské kultury. Styl Kraussové je přímo esencí hodnot jejích předchůdců. Najdeme tu také tradiční židovský důraz na jména i na nemilosrdný osud, který vypravěči nedopřál prožít se svou láskou celý život. Především je však román Kraussové úžasným čtenářským dobrodružstvím, v němž není do konce jasné, jak moc spolu osoby obou vypravěčů souvisejí.
Prozrazovat cokoli z vypointovaného dojemného a hluboce lidského závěru by byl zločin na čtenáři, dodejme tedy jen, že kruh dějin Leopolda Gurskyho, autora Dějin lásky, se po překlenutí desítek let, tisíců kilometrů a jedné zmařené šance na štěstí konečně uzavře.
Hodnocení MF DNES: 
