V lednu 1945 v Baltu zahynulo podle historiků asi 9000 lidí poté, co plavidlo potopila torpéda ze sovětské ponorky.
Nový film tak bude pokračovat v trendu posledních let, kdy Němci začali častěji ztvárňovat své válečné a v médiích dříve opomíjené utrpení.
Za určitý start k novému pohledu na německé oběti i na dlouho tabuizované vysídlení se v Německu obvykle považuje novela nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse Jako rak z roku 2002.
Také ta líčila potopení přeplněného Gustloffa, který převážel hlavně německé civilisty a raněné vojáky prchající z nynější polské Gdyně před postupující Rudou armádou.
Velkofilm o zkáze lodi natočí renomovaný německý režisér Joseph Vilsmaier. Snímek je zakázkou televizní společnosti ZDF a začne se vyrábět v březnu v baltském Stralsundu.
Filmaři tam postaví asi 60 metrů dlouhou a deset metrů vysokou atrapu jedné ze stěn lodi. Scény z potopení však nevzniknou u Stralsundu, nýbrž na teplém pobřeží ostrova Malty.
Někdejší nacistická loď snů, která měla původně dopravovat režimu oddané pracovníky na dovolenou, sloužila koncem války k přepravě utečenců.
O své poslední plavbě 30. ledna 1945 byl Wilhelm Gustloff přeplněn více než deseti tisíci uprchlíky; přesná čísla však nebylo možné kvůli tehdejšímu chaosu zjistit. Parník se potopil za necelou hodinu; zachránilo se jen minimum pasažérů.
Režisér Vilsmaier je znám i svou častou společnou tvorbou s manželkou Danou Vávrovou. Oba loni uvedli do německých kin film Poslední vlak líčící deportaci posledních stovek Židů, kteří ještě v roce 1943 žili v Berlíně. Snímek se točil převážně v okolí Prahy a hraje v něm řada českých a slovenských herců.
