Ve skutečnosti se jmenuje Matt Bissonnette, knihu No Easy Day však vydal pod pseudonymem Mark Owen.
Má za sebou mise v Iráku, Afghánistánu, v Africkém rohu, bojoval proti somálským pirátům, účastnil se války v Pákistánu. No Easy Day se do češtiny překládá jako Nelehký den a u nás kniha vyjde za týden, krátce předtím, než uplynou dva roky od smrti Usámy bin Ládina. Právě o plánování akce a zastřelení nejhledanějšího muže planety Nelehký den vypráví.
"Deset let po teroristických útocích a s osmiletou zkušeností, kdy jsme pronásledovali a zabíjeli vůdce al-Káidy, nás dělily minuty od spuštění na laně do bin Ládinova opevněného objektu. Ještě den předtím nikdo z nás nevěřil, že Washington misi schválí," popisuje autor na začátku knihy.
O téhle misi jsem snil
Když vyšel ve Spojených státech, způsobil příběh poprask. "Bývalý člen útvaru Navy SEAL svou knihou zaskočil Washington i Pentagon. Úřady neměly šanci jakkoliv zkontrolovat, zda neprozrazuje nějaké tajné informace," říká Denisa Novotná z Euromédií, knihu vydává jejich nakladatelství Knižní klub. Tehdy se objevily dokonce výhrůžky samotnému autorovi i nakladateli.
Owen přitom nepopisuje jen zátah na bin Ládina, ale i náročný výcvik a řadu jiných operací. Vzpomíná například na vysvobození kapitána přepravní lodi Maersk Alabama Richarda Phillipse z rukou tří somálských pirátů v roce 2009. Z tohoto pohledu byl hon na bin Ládina jen jedním z mnoha zásahů, kterých se účastnil. Přesto pro něj měl, jako pro řadu dalších Američanů, zcela jiný, symboličtější význam. "Byla to mise, o níž jsem snil od chvíle, kdy jsem 11. září 2001 sledoval v televizi v kasárenském pokoji na Okinawě teroristické útoky na Spojené státy," říká Owen. Supertajné komando námořní pěchoty známé jako Team Six zabilo bin Ládina 2. května 2011 v pákistánském městě Abbottabádu. Washington krátce nato oznámil, že vojáci teroristovo tělo podle islámských pohřebních pravidel vhodili do Arabského moře.
Stroj na zabíjení
Přestože většina oficiálních hlasů ze Spojených států nepřipouštěla jakoukoli diskusi, čtenáři se začali ptát - co etická stránka věci? Kde je nějaké svědomí, pochybnosti, otázky po morálním rozměru podobných misí?
"Přestože má kniha téměř tři sta stran, autor neuvádí snad jediný záchvěv svědomí, bodnutí lítosti. Neptá se jedinkrát na to, proč je v těchto zemích a proč honí tyhle muže. Je to stroj na zabíjení," napsal pro New York Times provokativně po vydání knihy v Americe spisovatel Dexter Filkins. Konstatuje, že v závěru píše Owen bez respektu k civilistům, jako by pohrdal každým, kdo nenosí zbraň. Přesto Filkins uznává, že čtení je to velmi napínavé a objevné, do vydání Nelehkého dne si málokdo uměl představit, jak se takové akce odehrávají.
Zátah na bin Ládina byl přitom blízko nezdaru, jeden z vrtulníků, které výsadek vezly, udělal nebezpečný manévr a těsně před akcí málem havaroval. Vojáci navíc nevěděli stoprocentně, zda je bin Ládin skutečně v Abbottabádu. Když ho pak autor knihy viděl po pěti letech hledání a falešných zátahů ležet mrtvého na asfaltu, plakal. Bylo však ještě nutné potvrdit, že jde skutečně o hledaného teroristu a vůdce al-Káidy, tedy najít dva místní civilisty, kteří potvrdí, že "šejk je mrtev". Ideálně někoho z místních dětí. Předpokládalo se totiž, že děti neumějí lhát.
