Hudební kariéra Vanessy Paradis začala sice už v jejích čtrnácti letech, málokdo soudný ji ale mohl brát příliš vážně - bez ohledu na to, že její rané hity se ve francouzských žebříčcích držely týdny. Během své kariéry ale měla "štěstí na milence": třetí album Vanessa Paradis jí v roce 1992 napsal skoro celé Lenny Kravitz, ve Francii z toho byla její první albová jednička a anglicky zpívaný singl Be My Baby se chytil i v Británii.
Následující album v roce 2000 zase posvětil - coby známý příležitostný rocker - samotný Johnny Depp, tehdy čerstvě zamilovaný. Opět se to "neobešlo" bez jedničky v (francouzské) hitparádě.
Teď je Vanessa Paradis zjevně poměrně usazenou, stále ještě mladou ženou a po osmi letech přichází s pátým řadovým albem, které je velmi sympatickou ukázkou dospělého francouzského popu se zřetelným otiskem tvůrčí osobnosti.
Divinidylle nabízí vlastně do značné míry retro-hudbu. Hned vstup do oné nikoli o moc více než půlhodiny začíná tak trochu "bubblegumovým" soundem 70. let, Vanessa se s námi loučí ve tříčtvrtečním valčíkovém rytmu a s folkovým soundem dvou španělek a cella.
Vanessa Paradis: Divine Idylle (videoklip)
Uprostřed zní osmdesátkový poprock, balada s piánem, písnička jak od génia francouzské filmové hudby Vladimira Cosmy, cowpunk s textem francouzské avantgardistky Brigitte Fontaine, ba i jakési "pop-blues" coby duet Vanessy Paradis s producentem, který si říká pouze -M-.
Vanessa Paradis: L´Incendie (videoklip)
A přitom tenhle "postmoderní retroguláš" - mimochodem skoro výhradně "živě" nahraný, módní, a zdánlivě dnes nezbytné elektroniky je tu (v hudebním, nikoli samozřejmě studiovém slova smyslu) minimum - drží velmi dobře pohromadě, a dokonce jej lze považovat za koncept.
Vanessa Paradis: L´Incendie (živě)
Vanessa Paradis, kdysi jen "zpěvačka z leknutí", má zralý a vyspělý hlas, ale dokáže se vrátit i ke své někdejší poloze ordinérní děvky. Je to ale jen hra. Vůbec se zdá, že (kdesi pod povrchem, rozhodně nejde o první plán jako třeba v šansonu) Vanessa na výrazu pracovala spíš herecky než ryze po zpěvácku.
Česká média občas předhazují Vanessu Paradis Ivě Frühlingové. Jakkoli jde o poněkud povrchní srovnání, je třeba říct, že pokud se Ivě povede hypotetické páté album tak jako Vanesse Divinidylle, bude to trefa do černého.
Vanessa Paradis: Divinidylle
vyd. Barclay/Universal, čas 34:44
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
