Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejnavštěvovanější výstavy: Vermeer a Kennedyová

  11:14aktualizováno  11:14
Zatímco téměř po celá devadesátá léta ve světových žebříčcích návštěvnosti uměleckých výstav vedly velké expozice impresionistů, postimpresionistů či klasiků moderního umění, loni se už podruhé za sebou největšímu diváckému zájmu těšily výstavy starých mistrů. V roce 2000 to byla aténská retrospektiva El Greka s denním průměrem 6834 návštěvníků a s celkovým počtem 623 tisíc diváků. Loni se na špici každoročního přehledu britského časopisu The Art Newspaper umístila s průměrnou denní návštěvností 8033 lidí expozice Vermeer a delftská škola.
Tu si za necelé tři měsíce přišlo do Metropolitního muzea v New Yorku prohlédnout přes 554 tisíc diváků.

Pro prvenství je rozhodující průměrný počet návštěvníků za den; tímto kritériem se eliminuje různá délka výstav. Takže Vermeer zvítězil, ačkoli jej s počtem téměř 862 tisíc návštěvníků překonala déle otevřená expozice Medicejští a věda v galerii Uffizi ve Florencii. Navíc některá velká muzea jako Louvre a Musée d'Orsay v Paříži či petrohradská Ermitáž, která každoročně navštěvují miliony lidí, návštěvníky krátkodobých expozic vůbec nepočítají. Žebříček - v němž se na předních místech objevují především americká muzea a loňský rok nebyl přes pokles návštěvnosti po 11. září výjimkou - by pak zřejmě vypadal jinak.

Van Gogh pořád vede

Renesanci zájmu o staré mistry dokumentuje i úspěch výstavy Renesanční Itálie, jež v Tokiu přilákala přes 422 tisíc návštěvníků, či ohlas další El Grekovy retrospektivy, kterou v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni vidělo zhruba 375 tisíc diváků. Rozhodně to však neznamená, že by se publikum od impresionistů a postimpresionistů odvrátilo. Divácky nejoblíbenějším malířem nepochybně zůstává Vincent van Gogh. Výstavu Van Gogh a Gauguin vidělo v Uměleckém institutu v Chicagu více než 680 tisíc lidí, další van Goghova expozice Tváří v tvář zaujala ve Filadelfii 318 tisíc diváků a na malou výstavu van Goghových portrétů pošťáka z Arles přišlo do Metropolitního muzea 312 tisíc lidí.

Se značným zájem se setkaly rovněž expozice francouzských impresionistů v Houstonu (314 tisíc návštěvníků), Amsterodamu (278 tisíc) a St. Louis (227 tisíc). Také velké retrospektivy klasiků moderního umění si nemohou stěžovat na nezájem - římské výstavy belgického surrealisty René Magritta a ruského průkopníka abstraktní malby Vasilije Kandinského vidělo přes čtvrt milionu lidí. Ještě větší úspěch měly multimediální přehlídky umění 20. století: výstavu Moderna začíná vidělo v newyorském Muzeu moderního umění 442 tisíc návštěvníků, expozici Léta popu v pařížském Pompidouově centru o necelých sto tisíc méně.

Fotografie a architektura

Tradiční je i velká návštěvnost kvalitních fotografických výstav. Retrospektivu amerického dokumentaristy Walkera Evanse a jeho současníků si v Gettyho muzeu v Los Angeles prohlédlo 309 tisíc lidí, výstavu zakladatele moderní americké fotografie, Alfreda Stieglitze, vidělo ve washingtonské Národní galerii bezmála čtvrt milionu návštěvníků.

Největším překvapením v této oblasti byl mimořádný ohlas výstavy obrovských barevných zvětšenin zdánlivě zcela banálních motivů od německého fotografa střední generace Andrease Gurského v Muzeu moderního umění v New Yorku. Ta se průměrnou návštěvností 3615 lidí denně stala vůbec nejnavštěvovanější výstavou současného umění v loňském roce. Fenomenální úspěch této expozice nepochybně přispěl k tomu, že jedna z Gurského fotografií byla nedávno na aukci v New Yorku vydražena za 600 tisíc dolarů a stala se nejdražším snímkem 20. století. Určitým zklamáním naopak může být "pouhých" 80 tisíc návštěvníků, jež dorazilo na intenzivně propagovanou prezentaci fotografické sbírky Eltona Johna v Highově muzeu umění v Atlantě.

Prudce vzrůstajícím diváckým zájmem se může pochlubit i architektura. Retrospektivu spoluautora Tančícího domu v Praze Franka Gehryho v Guggenheimově muzeu v New Yorku vidělo téměř 400 tisíc návštěvníků, přehlídku Moderní architektura ve střední Evropě vidělo v Gettyho muzeu v Los Angeles 293 tisíc lidí a výstavu Mies v Berlíně si v newyorském Muzeu moderního umění prohlédlo 283 tisíc diváků.

Motocykly a šaty

Klesající ohlas zaznamenala většina výstav užitého umění, naproti tomu ohromný zájem vyvolaly expozice, jaké si ještě před několika lety nebylo možno v seriózních muzeích vůbec představit. Výstava šatů, které nosila Jacqueline Kennedyová během prezidentování svého manžela, se stala v newyorském Metropolitním muzeu magnetem pro 560 tisíc lidí a denním počtem 7178 návštěvníků zaujala ve světovém žebříčku hned druhé místo po Vermeerově retrospektivě. Výstava kreací módního návrháře Armaniho přilákala do newyorského Guggenheimova muzea přes 319 tisíc diváků. Po nedávném triumfu výstavy motocyklů v Guggenheimových muzeích po celém světě si zřejmě ředitelé řady svatostánků umění uvědomili, že diváky a především sponzory mohou nalákat i jinými exponáty než obrazy a sochami.

Johannes Vermeer: Sklenice vína, kolem roku 1658-59.

Johannes Vermeer: Žena s váhou, kolem roku 1663-64.

Johannes Vermeer: Mlékařka, kolem roku 1657-58.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.