Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejen Vinklář, skvělá je celá generace

  0:59aktualizováno  0:59
Jsou to herci, se kterými jsme vyrůstali a které budou znát i děti, jež zatím jezdí v kočárcích. A to i přes to, že řada z nich už je bohužel po smrti.

Jiřina Bohdalová, Josef Vinklář | foto: Petr NovotnýMF DNES

Jenže na tak mimořádně silnou hereckou generaci, kterou české divadlo a film měly, nejenže se dlouho nezapomene, ale ona bude žít dál – ve filmech či seriálech.

Rudolf Hrušínský, Jiří Sovák, Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Stanislav Zindulka, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Ljuba Skořepová, Lubomír Lipský nebo Josef Vinklář, který zemřel v úterý vpodvečer.

Všem těmto hercům vystavila rodný list první republika, excelovali v druhé polovině minulého století, a vytvořili několik rolí, které budou televizní obrazovky s chutí omílat jako kolovrátek.

Úspěch? Talent i doba
Proč právě herci narození ve dvacátých a třicátých letech minulého století měli takový potenciál, proč co jméno, to velká herecká legenda už během života?

Důvodů je několik. Samozřejmě, že bez talentu by to nikdy nešlo, a první republika, to zkrátka nebyl jen opěvovaný prezident Masaryk, ale také líheň šikovných herců.

Byli tedy talentovaní, ale takových je hodně i dnes. Příčiny jejich úspěchu proto musíme hledat v době a prostředí, do kterého se během svých začátků dostali.

"Faktorů, které tyto herce ovlivnily, je víc. Jedním z nich byl třeba fakt, že jako velmi mladí spolu začínali hrát v divadlech. Byla to generace kolem divadla Větrník, později Divadla Voskovce a Wericha, herci Divadla satiry nebo Městských divadel pražských. Později se rozprchli do různých divadel, ale ty začátky je spojovaly," říká Miloš Fikejz z Národního filmového archivu.

Ve velkém herce ovlivnilo Divadlo Voskovce a Wericha. I Josef Vinklář na jejich působení vzpomínal s úctou.

"Chodil jsem do Divadla satiry, znali mě tam z hlediště. Když jim onemocněl herec, nechali mě za něj zaskočit, příště už pro mě měli roli. Na představení se přijel podívat Werich a královsky se bavil. Já pak od něj asi za měsíc dostal nabídku do nově otevřeného Divadla Voskovce a Wericha. Bylo mi šestnáct a šel jsem. To byla náhoda i velké štěstí."

A historkou potvrdil, že na něj slavná dvojice měla velký vliv. "Werich mi třeba jednou zakázal filmovat. Měl jsem hrát hlavní roli a on říkal: To si musíš rozhodnout, jestli chceš dělat v divadle, nebo filmovat. Voskovec mi to rozmluvil, Werich mi to zakázal. A já jsem mu za to dodnes vděčný," vyprávěl Vinklář.

Dalším důležitým momentem byl dostatek hereckých příležitostí. Ve čtyřicátých letech mladí muži začínali rolemi milovníků, avšak neměli potřebu si konkurovat – rolí byl dostatek. "Proto myslím, že mezi nimi nevznikala žádná profesní řevnivost," potvrzuje Fikejz.

Na úspěchu herecké generace se odrazilo i působení režisérů, kteří točili hodně úspěšných filmů a zvali si do nich své oblíbené herce, se kterými byli takzvaně na jedné vlně. Mimochodem podobně dnes pracuje režisér Jan Hřebejk.

Legendy na jevišti
Role figurkářů u Zdeňka Podskalského nebo Oldřicha Lipského herce proslavily. Často se i potkávali: v Lipského Zabil jsem Einsteina, pánové hrál Sovák, Zázvorková, Lipský, v Podskalského Kam čert nemůže zase Sovák s Hrušínským, Brodským či Horníčkem. Těch příkladů by bylo...

Filmový historik Pavel Taussig podotýká, že důležitý faktor hrála určitá institucionalizace, tedy to, že se herci stávali zavedenými hvězdami divadel, a také působení státního monopolu. "Ten samozřejmě poskytoval příležitosti, ale někdy – víme, ze jakou cenu," podotýká.

Mladí kolegové si hereckých bardů považují. Třeba Jan Dolanský, který jich pár v Národním divadle poznal, s pýchou v hlase připomíná, jak se o něm Josef Vinklář vyjádřil do novin jako o talentovaném herci.

Ano, smrt Josefa Vinkláře připomněla bolestnou zkušenost, že i pozemské působení hereckých legend je vyměřeno, jakkoliv jsou úspěšné. Přesto lze ještě mnohé z nich vidět při divadelní akci.

Ljuba Skořepová hraje v Národním divadle nebo v Praze U Valšů, podobně jako Květa Fialová nebo Lubomír Lipský. Josef Somr dotočil film O rodičích a dětech, Stanislav Zindulka baví diváky v pražském Činoherním klubu. Ještě tedy stále máme příležitost se s mimořádnou hereckou generací setkat tváří v tvář.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tomáš Vorel a Jitka Asterová ve filmu Kašpárek
Rejža Tomáš Vorel je démon kráčející po Branické ulici jako po Broadwayi

Bytost mezi Škrholou, Donem Šajnem, Travoltou a svazáckým tanečníkem. Tak charakterizuje David Vávra svého souputníka z Divadla Sklep Tomáše Vorla v neobvyklé...  celý článek

Studie k animovanému seriálu Velká šestka: Baymax se vrací
Disney hledal hlas padoucha. Našel jej u nového Sherlocka

Los Angeles (Od naší zpravodajky) Je velký, roztomilý a kromě filmu teď bude zářit i v seriálu. Řeč je o animovaném robotu Baymaxovi z filmu Velká šestka. Na obrazovkách se objeví pod titulem...  celý článek

Z filmu Sněhulák
Sněhulák našel v kinech 40 tisíc diváků, Aneta Langerová jen 891 lidí

Slunečnému víkendu vévodil mrazivý Sněhulák. Na premiérový přepis bestselleru, který napsal Jo Nesbo, přišlo přes 40 tisíc zájemců. Naopak domácí novinka 8...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.