Původně se tomu říkalo post-punk, ale pro žánr tak ambiciózní a později i rozvětvený to prostě nebylo dostatečně na výši. Přestože z punku načerpal svojí syrovost, melodickou nekomplikovanost a technickou nenáročnost.
Časem se vžilo označení vzletnější, byť vlastně strašně nekonkrétní – independent music (nezávislá hudba), zkráceně „indýs“. Kdo si ještě dneska myslí, že indies je indická tradiční hudba, co se hraje na sitár, měl by o sobě přemýšlet.
Největší sláva britské indie scény odezněla už v první polovině devadesátých let, kdy poptávku po spíš intelektuálních deskách překonala chuť poplácávat se s pivními kamarády po ramenou na stadionových koncertech Oasis nebo Pulp.
Přesto se k ní dnes vrací kvanta kapel, které hudební odkaz svých vzorů kříží jak s jinými žánry (punkem, taneční scénou nebo folkem) tak mezi sebou navzájem. Pořád se v nich ale dají poznat stopy nahrávek vzniklých v době, kdy lidi jako jsou Kele Okereke z Bloc Party nebo Alex Kapranos z Franz Ferdinand sedávali na hrnci se třemi prsty v nose.
Na druhou stranu, v drtivé většině případů se nejedná o kuchání nebožtíků, jako když Landa v Rockquiem obskočil Mozarta. Téměř všichni ti obstarožní umělci dodnes tvoří, i když se svými epigony v popularitě většinou nemůžou soupeřit.
Ale třeba Robert Smith nedávno hostoval na sólovce Billyho Corgana a od časopisu Q přebral cenu pro The Cure za nejinspirativnější kapelu současnosti a stále aktivní (a aktuální) jsou i všichni přeživší členové Joy Division, samozřejmě pod jménem New Order. Ceněné desky dodnes vydávájí i Morrissey z The Smiths nebo frontman někdejších The Stone Roses Ian Brown.
Jasně, málokterá z jejich současných desek se bude moct i po dalších patnácti letech dát považovat za klasiku nakopávající novou generaci muzikantů, ale kdo ví. Před deseti lety by návrat zvuku raných The Cure nebo Joy Division do módy taky nikdo nečekal...
Deset nejdůležitějších britských indie desek
1. THE CURE: BOYS DON´T CRY (Fiction, 1980)
2. JOY DIVISION: Substance (1988, Factory)
3. THE SMITHS: The Queen Is Dead (Sire, 1985)
4. HAPPY MONDAYS: Pills´N´Thrill´N´Bellyaches (Factory Records, 1990)
5. MY BLOODY VALENTINE: Loveless (1991, Sire)
6. THE FALL: Grotesque (Rough Trade, 1980)
7. STONE ROSES: The Stone Roses (1990, Creation)
8. JESUS & MARY CHAIN: Psychocandy (Blanco Y Negro, 1985)
9. ECHO & THE BUNNYMEN: Ocean Rain (Sire, 1994)
10. SLOWDIVE: Souvlaki (Creation, 1993)
Chcete vědět, proč právě tyto alba jsou tak důležitá, jaké obsahují hity a komu posloužily za inspiraci? Kupte si zářijové číslo časopisu Filter s Lenkou Dusilovou na obálce!
