* Žijete v Chicagu s manželem právníkem a dvěma dětmi. Nezmizíte tak důležitým lidem v Hollywoodu z očí?
Musím pracovat o něco více, aby si na mě tvůrci vzpomněli. Občas přijmu roli, kterou bych jinak nevzala, jen proto, abych se zase Hollywoodu připomněla. Je to daň za spokojený rodinný život.
* Chybějí vám hollywoodská přátelství?
Mnoho vztahů tam vypadá jako přátelství a jsou tak i pociťovány, ale ve skutečnosti jde o spojenectví vzájemných výhod. Stýkat se s lidmi, kteří vás jen dočasně potřebují, nemám zapotřebí.
* Máte radu pro začínající herečky?
Nejdříve si najděte dobrého psychologa, protože musíte být trpělivé a nepoddávat se zoufalství, když role nepřichází. Je těžké to přežít. Stereotypní představy o ženské kráse to ještě ztěžují, ale je třeba zůstat sama sebou a mít vlastní názor.
* Kdo radil vám?
Jeden přítel mi vysvětloval, jak vypadá natáčení: Budeš často rozčarovaná z toho, že musíš mluvit na povel přes objektiv na kus celuloidu, a to nikdy nemůže být přirozené, říkal. A dodával: Pokud se s tím dokážeš vyrovnat, užívej si to, dokud to jde! Snažím se podle toho řídit.
* Jak si vybíráte role?
Někdy mi agent pošle scénář, jindy se o zajímavém projektu doslechnu a sama si ho vyžádám. Baví mě komedie, role chytrých, i když nejistých žen v mém věku a spolupráce s lidmi, které znám. Ale mám malé děti, nechci být nadlouho z domova, ani děti vytrhávat z jejich světa a vozit je s sebou. Škola ro(c)ku se naštěstí točila v New Yorku, což je pro mě za rohem.
* Čemu dáte přednost v budoucnu? Dětem, nebo hraní?
S dvěma dětmi se cítím dobře. Zaberou vám celý den, ani nevíte jak. Vážím si rodičů, kteří nás vychovali pět. Svou energii bych teď ráda věnovala nějakému seriálu z Chicaga.
* Jak se liší práce v televizi od filmování?
Seriál můžete brát jako každodenní práci od devíti do pěti. Svým způsobem je to golfová hra. Každý týden se zlepšujete, déle s lidmi pracujete, více se poznáváte. Filmování je luxusnější práce, ale krátkodobá a časově se musíte přizpůsobit.
* Kritička Molly Haskellová napsala v New York Times, že jste jednou z mála hereček chytrých a vtipných žen ve vedlejších rolí. Býváte ve vedlejší roli lepší než herečka hlavní postavy.
To je strašně milé. Měla jsem ohromné štěstí, že se mi podařily malé role, i když někdy mě napadlo, že by nebylo špatně si zahrát hlavní hrdinku. Ale ta výhoda, že odehraji svůj malý part a mohu odejít domů za vlastním životem, vše vynahradí.
* Máte tajný recept, jak si udržovat kondici?
I pro mě je to trochu záhadou. Nevím, naštěstí i po dvou dětech jsem zhubla. Máme to asi v rodině. Jím všechno, samozřejmě méně, než když mi bylo dvacet, a občas se snažím cvičit. Necítím žádný tlak na štíhlost, jako kdybych byla Cindy Crowfordová.
* Vzpomínáte na své divadelní začátky?
Rodiče mě poslali do divadelního studia pro děti, abych se zbavila stydlivosti. Hraní tam bylo zábavou. Seděli jsme na lavici a představovali cestující ve vlaku. Dodnes na divadle miluji živý kontakt s diváky. Televize má výhodu v pravidelnosti a film je dřina, bez níž za čas neumíte žít.
* Jak se připravujete na role?
Snažím se s jednotlivými povoláními co nejlépe seznámit. Ani učitelství, velice noblesní profesi, jsem nechtěla podcenit. Šla jsem na několik středních škol - podívat se na vyučování a poptat se učitelů, jak to zvládají. Pokud jde o rock, mám ráda Stevie Nicksovou s kapelou Fleetwood Mac, ale dnes už dávám přednost lehčí hudbě, big bandu a romantice, řevu si užiju dost u dětí.
Podnikavá Joan Cusacková |