Jeden ční nad všemi a zřejmě navždy. Dožil se jen pětašedesátky, přesto stihl skoro šedesátku oscarových nominací a odnesl si celkem šestadvacet sošek plus šest zvláštních čestných cen. Vlastně ještě víc, protože k poctě za Sněhurku a sedm trpaslíků dostal navrch sedmero "Minioscárků". A nestačila mu jedna výhra ročně, třeba roku 1954 měl v náručí čtyři trofeje. Navíc zná jeho jméno dodnes každé dítě.
Při vší úctě k tvůrcům hraných děl, nechodí se na formanovky či cameronovky, ale na disneyovky ano. Walt Disney zkrátka mezi rekordmany hraje vlastní ligu, do které nikdo jiný hned tak nepostoupí.
O patro níž už je tlačenice. Z hereček drží rekord Katharine Hepburnová, která si pro vítězství došla čtyřikrát. Jednou dokonce dva následující roky po sobě, což se do té doby povedlo pouze v předválečných letech Luise Rainerové. Pokud jde o nominace, vede letošní favoritka Meryl Streepová: navržena je už posedmnácté. Pokud uspěje, bude jí na Hepburnovou chybět už jen jediná soška.
Ženy mají ve statistikách vůbec navrch. První herečkou, která získala Oscara v neanglicky mluveném filmu, byla Sophia Lorenová v hlavní roli Horalky. A Kathryn Bigelowová je zas první a stále jedinou ženou, která získala Oscara za nejlepší režii; před třemi lety s filmem Smrt čeká všude porazila ve finále svého exmanžela Jamese Camerona s Avatarem.
Ale i mezi muži se v Disneyho stínu krčí pár zdatných oscarových sběračů. Herec Jack Nicholson to dotáhl na dvanáct nominací a tři Oscary, John Ford na čtyři zlaté pocty za režii. Ovšem na druhé straně velikán Federico Fellini byl za režii či scénář navržen dvanáctkrát a nevyhrál ani jednou.
Hollywoodská režisérka Kathryn Bigelowová se dvěma Oscary za film Smrt čeká všude
Pokud jde o filmy, rekordních čtrnáct nominací nasbíraly v celé historii Oscarů jen dva: Vše o Evě a Titanic. Právě Titanic také patří do trojice vyznamenané jedenácti soškami spolu s díly Ben Hur a Pán prstenů: Návrat krále.
Rekordy se však nevyhýbají ani ceremoniálům. Nejdelší z nich trvaly skoro čtyři hodiny, a než pořadatelé v roce 1990 omezili délku všech projevů, zejména herečky nevěděly, kdy přestat. Greer Garsonová děkovala více než pět minut a Olivia de Havillandová sedmadvaceti lidem.
