Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neil Young s prstem na spoušti míří na Bushe

  1:00aktualizováno  1:00
Neil Young, hipíř a prototyp pacifisty, odjistil zbraň, kterou jako kdyby mu vtiskla do ruky Matka: Jdi!

Neil Young | foto: Profimedia.cz

Jedna z nejsilnějších písní – politických projektilů nového alba šedesátiletého písničkáře míří na hruď George Buse: Volejme prezidenta k zodpovědnosti!, Let’s Impeach The President.

Nová, dosud pouze "virtuální" deska Living With War byla už před vydáním k mání (tedy spíš ke stažení) na oficiálních Youngových stránkách a svou bojovností způsobila takový rozruch, jako by se málem vracela revoluční nálada 60 let.

Nechme stranou hnidopišské diskuse o tom, má-li kanadský občan (Young žije v Americe už čtyřicet let bez amerického občanství) právo na kritiku americké zahraniční politiky, mnohem zajímavější je album samo o sobě také s přihlédnutím k vývoji zpěvákovy politické přízně.

Dobře si pamatujeme na šok, který Neil Young zůsobil v polovině 80. let přímou podporou prezidenta Reagana (ostatně tím podpořil i nás v České kotlině) a ještě lépe si vybavíme velmi emotivní písničku Let’s Roll, kterou reagoval na letecké teroristické útoky.

"Byl bych čekal, že takové písně napíše někdo z té generace mezi osmnácti a dvaadvaceti lety," pravil poněkud zklamaně kmet Young,  autor ryze protiválečné písničky Ohio, jíž v roce 1970 reagoval na zabití čtyř proti válce ve Vietnamu protestujících studentů na Kent State University.

Albem Living With War se Kanaďan obrací k americkému národu s jednoduchým posláním: americký národ je v zásadě dobrý, jen má mizerné vládní úředníky, ministry a prezidenta – snad také proto v deseti písních přečasto (snad symbolicky) zazní gospelový sbor: v naprosto vážně míněné písni Amerika je krásná zní středoevropskému uchu už napůl jako kýč.

Ale abychom Youngovi nekřivdili. Většina písniček už dvaatřicátého řadového alba si uchovává nepopiratelný skladatelský um, dnes už Youngův styl, jakkoli je sám, jistě s nadsázkou, označuje za "metalově-folkové protestní písně". A k té razanci mu dopomáhá výborná rytmika (Chad Cromwell a Rick Rosa) známá z tak vynikajících desek jako Ragged Glory či Freedom.

K nejsilnějším skladbám patří krom titulní skladby také After The Garden: i v ostrém prohlášení Nepotřebujeme tuhle smradlavou válku si Young uchovává důvěryhodnost. V Shock & Awe při kvílení elektrických kytar prohlašuje, že "historie krutě odsoudí tuhle přílišnou důvěru."

Po téměř sentimentálním countyrockovém vyznání na předchozí desce Prairie Wind je nové album docela šokující, ale taková je nejspíš i doba.

NEIL YOUNG - Living With War
Warner Music, délka CD 41:54
Hodnocení MF DNES:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov
Dojal mne zármutek hudebníků, říká nový šéf filharmonie Semjon Byčkov

Česká filharmonie má nového šéfdirigenta po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Stal se jím světoznámý rusko-americký umělec Semjon Byčkov, který dnes podepsal...  celý článek

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.