Divadelní herec, režisér a spisovatel Ivan Vyskočil (vpravo) s moderátorem

Divadelní herec, režisér a spisovatel Ivan Vyskočil (vpravo) s moderátorem Markem Ebenem v roce 1998 | foto: ČTK

Autostop podle Vyskočila je výraz svobody nejen toho, kdo mával

  • 1
Tři tečky na obalu, tři tečky uvnitř knihy. Jednoduchý grafický motiv uvozuje dílo věnované tvorbě žijící legendy českého divadelnictví Ivana Vyskočila, spoluzakladatele pražského Divadla Na zábradlí a zakladatele Nedivadla.

Jde vlastně o novinku dvacet let starou, nakladatelství Brkola vydalo přepracovanou publikaci z roku 1996, již připravil Vyskočilův pozdější souputník Přemysl Rut. Knihu jednoduše nazvanou Nedivadlo Ivana Vyskočila nyní doplnil Michal Čunderle o dvě hry i studie a desítky fotografií.

„My jsme to dělali hlavně proto, že v tom pajzlu, kterému se říkalo Reduta, nebylo možné nic jiného než vylézt na pódium a na tom jednom čtverečním metru se pokusit, aby ti, co ani nebyli diváci, co byli tanečníci, kterým se nedostávalo parketu, přestali smutnit, že nemohou tančit, že nemohou ani dojíst řízek,“ cituje publikace Vyskočilova slova, jimiž vysvětloval základy svých textappealů. Tedy literárního kabaretu, součásti divadla malých forem, kde s Jiřím Suchým tvoří nejvýraznější zástupce.

Z her jsou v knize Poslední den, Křtiny v Hbřbvích aneb Blbá hra či slavná HAPRDÁNS, HAmlet PRinc DÁNSký ve zkratce.

Soubor doplňují i rozhovory včetně toho, v němž nyní sedmaosmdesátiletý Vyskočil debatoval s Milošem Rajchrtem začátkem 70. let o autostopu, jejž v Nedivadle proměnil ve scénický útvar. „Na autostopu, když jsem ho prožíval a poté se jím trochu zabýval na divadle, mě nejvíc přitahovalo a dávalo největší radost setkání. Setkání jako výraz svobody toho, který zastavil, i toho, který mával.“