Tina b., která dala své jméno novému festivalu současného umění, je tajemná žena. Tak tajemná, že ve skutečnosti ani neexistuje - skrývá se za ní kolektiv českých a světových kurátorů.
Jenže když někoho zve k činnosti nějaký kolektiv, není to zdaleka tak lákavé jako ženské pozvání. Proto ten nový festival, který přináší řadu výstav, performancí, projekcí a instalací necelé stovky umělců z celého světa, zaštiťuje právě ona.
Idea festivalu vznikla už ke konci roku 2004. A rok a půl pak trvala jeho realizace, kdy Tina b. vybízela výtvarníky k účasti na projektu. Cílem přehlídky je představit veřejnosti pohromadě přední světové i české umělce a zároveň tvůrce na počátku kariéry.
Podle autorů festivalu nejde jen o ukázku nových současných uměleckých trendů, jako je tomu například na uměleckých bienále, ale především o integraci českého umění do mezinárodního povědomí.
"Čeští autoři pronikají do zahraničí pouze jednotlivě a nemají za sebou silnou základnu. To bychom rádi změnili," říká ředitelka projektu Tina b. Monika Burianová. V každé z jednotlivých sekcí jsou tak čeští umělci zastoupeni.
Celá akce je koncipována jako jakýsi nultý ročník exhibice, která by se měla opakovat každé dva roky ve snaze vytvořit propojení nejen mezi autory z celého světa, ale i mezi sběrateli současného umění, mířícími každoročně v červnu do Evropy na největší veletrh moderního umění v Basileji Art Basel.
Předkrm
Sedmitýdenní festival začal drobným předkrmem - expozicí Large/Digital v pražské Karlínské hale. Rozlehlý prostor rozhodně není uměleckými instalacemi zahlcen -spíš naopak.
K nejzajímavějším projektům patří labyrint lemovaný živým trávníkem francouzského autora Phillipa Sempa nazvaný Bicycle Your Life-Part Two (Tvůj život je jízda na kole - část druhá). Návštěvník, který se do bludiště vydá, se může postupně zbavovat stresu, zmatku či strachu. A všechny problémy lze vysypat do velkých pytlů visících ze stropu.
Vyjádření emocí nabízí velkoformátová fotografie rakouské fotografky Marielis Seylerové. Popisek snímku skupiny dětí rozloženého na zemi vyzývá k pošlapání dětských, nejrůznějšími grimasami zdobených tváří.
Mezi dalšími vystavujícími je například česká umělecko-aktivistická skupina Guma Guar s videoprojekcí zachycující policejní násilí, Petr Písařík s instalací vytvořenou speciálně pro projekt Tina b. či finská autorka Ritva-Liisa Virtanenová s voskovou bábovkou.
Hlavní chod
Těžištěm festivalu bude přehlídka ve Veletržním paláci v Praze, která začne 1. června a bude rozdělena do šesti sekcí.
Jakou roli mají umělecké předměty v době globalizace? Co je kopie, falzifikát, imitace a co originál? Těmito otázkami je motivována skupinová výstava Same Same But Different (Stejně, stejně, ale jinak).
Připravil ji francouzský umělecký kritik a kurátor Pascal Beausse a je i konfrontací západního a východního světa, kde na trzích v Thajsku nebo Kambodži zní věta Same Same But Different ze všech stran a kde autorská práva nehrají žádnou roli.
Polemikou o hranici umění a pornografie je výstava Peep Show kolektivu kurátorů Tina b. a řady autorů například z Finska, Argentiny nebo z Japonska, kde je téma pornografie vnímáno velmi volně.
Název dream. Girls (I am not a good person...) skrývá problémy ženské identity. Zhruba šestnáct výtvarnic představuje fotografie, malby i performance, které odkrývají například i to, jak ženy vnímají ženskost jiných žen.
Každodenností a jednoduchostí všedních předmětů je inspirována výstava německého kurátora Johannese Schmidta nazvaná Perceptions of Everyday Life. "Výstava by měla načrtnout různé možnosti, kterými se umění může ubírat," uvádí kurátor.
"Současné umění již není chápáno v oblastní nebo národnostní odlišnosti. Běžnou realitou je dnes pojem globální vesnice či globální umělecké scény." Naopak instalace Reality Blurred představuje pod vedením kurátora Adama Vačkáře videoprojekce autorů, kteří se zabývají specifickými kulturními a politickými tématy a kontexty.
Poslední sekcí ve Veletržním paláci je expozice OY/EH, která pod taktovkou dámské kurátorské dvojice Anneke McGuire a Kirsimarii Toronen-Ripatti konfrontuje kanadské a finské umění.
Zákusky
Fotografie se sice objevují prakticky ve všech projektech, ale budou mít i samostatnou expozici v Galerii Nová síň v Praze. I ta začne 1. června, pod názvem Our Generation ji připravil belgický kurátor a ředitel fotogalerie v Antverpách Roger Szmulewicz a soustředil na ní díla mladých uměleckých fotografů.
Zajímavým uměleckým zákuskem, zaměřeným však především na sluch, bude In a Silent Way (Tiše) - šest zvukových instalací, přístupných od 6. června v Národním památníku na Vítkově.
Třešničkou na dortu je pak vedlejší projekt festivalu - prostorově specifický projekt Adama Vačkáře Open Source (Otevřený zdroj) v synagoze na Palmovce: od 29. května si zde bude možné prohlédnout expozici zabývající se židovskými rituály a jejich významy.
