Nechápu, proč jsme tak zakyslí

  • 3
Skladatel a zpěvák Michael Kocáb, jedna z opor kapely Pražský výběr, se pohybuje mezi politkou, podnikáním a muzikou. Ostatně i pohyb mezi hudebními styly patřil vždycky k jeho specialitě. Skládal filmovou hudbu, zvládne klasiku, jazz i rock. V osmdesátých letech se prosadil i jako zpěvák-šansoniér. Poté, co vyslal do světa šoubyznysu dceru Natalii, dorazil i kb břehům taneční hudby. Výsledkem je sólové album, jež pojmenoval Za kyslík a na kterém hraje, textuje a zpívá.

Vaše poslední sólová deska Povídali, že mu hráli vyšla v roce 1987. Deska Za kyslík je stylově odlišná. Co se stalo nebo změnilo, že jste se vyslovil zrovna dnes a takhle?
Od určitého data, je tomu pár let, jsem se rozhodl nepřemýšlet o cílových skupinách posluchačů. Kašlu na trendy nebo průzkumy trhu. Autorská kalkulace muziku poničí. Pokud budu tvořit tímto způsobem, pak naopak dokážu tolerovat komerční prodej hotové muziky. To mě osvobozuje na obě strany. My jsme dříve pohrdali téměř každým televizním programem. Nic nám nebylo dost na úrovni a sami jsme se svázali do takového kozelce; teď nemluvím o totalitě. Ale dneska je úplně jiná doba, i když stále ještě platí, že některé televizní pořady jsou tak pokleslé, že do nich nejdu.

Kam byste nešel?
Nechci jmenovat. Jenom se budu snažit nebo si nechám poradit, abych nepřekročil určitou hranici.

V nových skladách si píšete texty, které jste dřív svěřoval jiným autorům. Proč jste se nyní takhle rozhodl?
Skladbu považuji za hotovou až když je otextovaná. Kdysi jsme takhle nepracovali. Dokončili jsme melodie a říkali si: Teď aby nám je někdo otextoval. Možná proto mi některé písničky nepřirostly zcela k srdci. Když muzika vzniká souběžně s textem, lépe ovlivníte její podobu. Zjistíte, že skladba unese třeba jen jednoduchý rytmický doprovod. Přitom těžko můžete vymýšlet něco, co z vás nejde. Na desce proto není text, za kterým bych si nestál, i za cenu, že se v něm trochu odhaluju.

Do jaké míry?
Hodně. Ale nepoznáte v čem nebo kde zobecňuju své zkušenosti a zážitky. Ale všechno jsem prožil nebo to prožil někdo jiný a já o tom vím. Život napíše nejlepší příběhy sám. Jedna písnička vznikla díky dceři Jessice. Má příšerné sny, noční můry. Říkal jsem si, kde se to v dítěti bere, co jsme zanedbali, že má takové sny? Tak jsem napsal písničku Noční můra. Skladba Teror byla ovlivněná realitou, ve které žijeme. Píseň Bez řetězu je moje zkušenost. Jsem zamotaný do spousty konvencí. Člověk chce být slušný a má být slušný, ale nemůže si skoro nic dovolit. Rád by se uvolnil, ale je všude na očích. Když jsem byl poslanec, chtěl jsem se jakoby toulat po hvězdách, na všechno se vykašlat.

A co Hřbitov, píseň, ve které krákají havrani?
Mladá generace nás stále posílá do hrobu. Tak jsem si řekl: Dobře, udělám to sám, ať mají klid. Vystrojím si pohřeb, všechno uzavřu. Pak vylezu, budu moci tvořit a oni budou mít klid. Píseň je inspirovaná rapperem Eminemem, který je tak arogantní, že posílá všechny do hajzlu. Naopak Léta běží je těžkotonážní milostný song o vztazích, které se třeba už nikdy nerealizují.

Se slovy Za kyslík a Zakyslík si lze hrát. První spojení má pozitivní význam, druhé slovo negativní. Vy se mezi nimi úmyslně pohybujete jako mezi dvěma póly?
Je to tak. Mám odvozenou depresi z depresí mých dcer nebo z deprese lidí kolem. Myslím, že oni jsou zbytečně zakyslí. Naše realita je mnohem pozitivnější, než jak ji chápeme a vidíme. Dosáhli jsme neuvěřitelné změny ve společenském uspořádání, jsme zcela suverénní. Skoro všude se střílí, tady nikdo člověku nešlápl deset let na nohu. Máme poměrně vysokou životní úroveň. Ale chováme se jako nádherná devatenáctiletá nevěsta, která je furt nasraná. Přirovnání sedí i v tom, jak krásné máme ženy. Nepřetržitá řada našich krasavic se prosazuje ve světě. Jsem na to pyšný snad ještě víc než na hokej. Vše, co je považováno za krásu člověka, musí mít prvek oduševnělosti. To umíme. Přesto jsme zakyslí. Naopak člověk by měl usilovat o nějaké okysličení, a tak jsem zvoli název Za kyslík.

Může být kyslíkem i taneční hudba?
Ano. Taneční hudba je něco jako kyslík a zároveň další rozměr mé desky. Zatím s ní spíš koketuju, ale na dalších albech půjdu dál.

Dokážete se do taneční hudby dostat?
Určitě. Je to určitá odbornost, znalost. Dýdžejové, kteří taneční hudbu tvoří, jsou vlastně dramaturgové. Přesně vědí, kde co vzniká nebo jakou desku mají koupit.

Michael Kocáb: Za kyslík
1. Hřbitov
2. Život je nářez
3. Léta běží
4. Za kyslík
5. Urnovej háj
6. Bez řetězu
7. Teror
8. Tak to přece nejde říct
9. Noční můra
10. Chci tě stejnou
11. Tržní den
12. DJ Makakaka
13. Buch buch do palice
Pak sestavují svoji hudbu z hotových zvuků nebo nahrávek. Líbí se mi to. Princip koláže mi byl vždy blízký. Tvůrci taneční hudby posunuli výrazným způsobem muziku, možná založili nový směr. A jdou dál. Dříve přejímali spíš rytmické modely, tak zvané loopy, dnes tam mrsknou i kus deváté symfonie. Ze staveb cihlami, což jsou tóny, přešli k panelové výstavbě. Skládají k sobě nebo přes sebe celé hudební polotovary a posléze přejdou k urbanistice. Překryjí cizí hotová díla, dají je kousek našikmo a vznikne nová kompozice. To mě fascinuje. Časem jsem zjistil, že v taneční hudbě jsou obsažené všechny důležité složky života: fyzično, erotika, umění a mystika. Proto má taneční hudba takovou sílu. Už ji nepodceňuju.

Co tomu říkají vaše dcery?
Nečekaly to. Mladší dcera Jessica je mojí zásobovačkou a navigátorkou. Vždycky vytáhne něco fantastického. Zprvu jsem nechápal, co lidi fascinuje na monotónní taneční hudbě, na house music. Něco v tom přece musí být. Nemůžu říkat: Co mají mladí za blbou muziku? My jsme přece prožívali něco podobného s rockem nebo punkem. Když jsme v osmdesátých letech začínali hrát novou vlnu, všichni si ťukali na čelo.

Tenkrát vašemu Pražskému výběru rockeři vytýkali, že jste jim ukradli styl. Slyšíte teď podobná slova i od dýdžejů?
Někteří se na internetových stránkách chechtají, že to mám předem ztracené. Pochybují, že bych mohl taneční hudbu zmáknout. Tahle deska je ještě přechodová. Chtěl jsem udělat songy šansonového typu. Jakmile člověk chce něco sdělit textem, tak to nejde moc dohromady s muzikou, o které se bavíme. Asi vytvořím nějakou mutaci, která zvládne taneční hudbu i texty, na kterých mi stále záleží. Prý často měním kabát. Každý skladatel občas přehodí kabát. Vyčítali mi přechod k jazzu. Když jsem se v něm etabloval, vadilo jim, že si dovoluji hrát big beat. Jsem svobodný člověk, budu si dělat co chci.

Ovlivníte nynější Pražský výběr ve prospěch taneční hudby?
Ne. Pražský výběr je závislý na nástrojové virtuozitě. Princip taneční hudby vychází ze skromnějšího přístupu k virtuozitě a z upřednostněného přístupu k člověku jako takovému. Mě zajímá jeho duše víc než momentální dovednost. Ale musí to být umělec.

Cesta k Výběru je tedy zatarasená taneční hudbou?
Ne, k Výběru se vrátíme příští rok.

Michael Kocáb vystoupil na Open Air Music Festivalu Trutnov 2000.

Michael Kocáb (vlevo) a Ota Balage v zábavném parku ve Wisconsin Dells.

Michael Kocáb v zábavném parku ve Wisconsin Dells.

Michael Kocáb v raketě v zábavném parku ve Wisconsin Dells.

Michael Kocáb neměl pracovní povolení a původně nechtěl vystoupit.

Michael Kocáb

Diskuse v Činoherním klubu - u slova je právě Michael Kocáb.

Lucie Bílá a Michael Kocáb před zahájením koncertu oznámili, že má benefiční koncert podporu prezidenta Václava Havla. (11. října 2001)