Charles SwiftBývalý obhájce amerického námořnictva "Guantánamo bylo právním ekvivalentem pro vesmír - místem, kde neplatí zákony." |
Vězni naopak vyprávějí o letech strávených za mřížemi, mnohdy bez obžaloby, a odsuzují své americké věznitele jako "útočníky proti muslimům... s krví na rukách".
"Je to nedílná součást boje proti terorismu," řekl ve snímku dozorce z Guntánama plukovník Bruce Vargo. Jeden bývalý vězeň souhlasí a nazývá Guantánamo fyzickou a psychologickou "válečnou oblastí".
Dokument je prvním pohledem pod povrch tohoto záchytného střediska pro podezřelé z terorismu, které se stalo celosvětovým symbolem amerického zneužívání války proti teroru po 11. září. Mohlo by jít ale zároveň o poslední takový pohled, protože prezident Barack Obama v lednu nařídil, aby zařízení, umístěné na americké námořní základně, bylo do jednoho roku uzavřeno. Obamova administrativa zkoumá, co dělat se zhruba 240 vězni, kteří se tam nacházejí.
"Guantánamo bylo právním ekvivalentem pro vesmír - místem, kde neplatí zákony," říká ve filmu bývalý obhájce amerického námořnictva Charles Swift. Swiftův klient Salim Ahmed Hamdan vyhrál u nejvyššího soudu, který přiznal vězňům na Guantánamu práva u amerických soudů.
Devadesátiminutový snímek se natáčel loni v srpnu, kdy Bushova vláda přes celosvětové odsouzení trvala na tom, že není možné Guantánamo uzavřít. Tým filmařů navštívil také Afghánistán a Anglii, aby vyzpovídal propuštěné vězně, americké vrcholné politiky, představitele tajných služeb a právníky, a hovořil tak na toto téma s oběma stranami.
Film popisuje každodenní rutinu v jednom z bloků přísně střeženého železobetonového zařízení na Guantánamu. Dozorci kontrolují každé tři minuty, zda se vězni nepokusili o sebevraždu; vězni vtipkují nebo se posmívají; muslimský knihovník vydává knížky, vojáci spěchají s kryty na obličejích a s gumovými rukavicemi zkrotit výtržnosti.
Dále ukazuje zříceniny tábora "X-Ray", porostlé vinnou révou. Bývaly tam otevřené klece, ve kterých byli v roce 2002 poprvé drženi vězni v oranžových kombinézách. Tam je pak těsně spoutali a odvedli k výslechu do blízkých dřevěných chatrčí, do malých místností bez oken.
Film se snaží vystopovat americkou politiku vůči podezřelým z terorismu po 11. září: od hanobení, přes kruté výslechy a vojenské velitele, kteří proti nim bojovali, až po nařízení amerického nejvyššího soudu a to, co nyní armáda považuje za uctivé a lidské zacházení.
Zároveň s tím bývalý americký prezident George Bush odsuzuje radikály jako "nic než bandu chladnokrevných zabijáků... a přesně tak s nimi budeme jednat".
REPORTÁŽ TELEVIZE CBC Z GUANTÁNAMA
"Jakmile jednou ty lidi zajmete, nemůžete je pustit," tvrdí jeden z bývalých právních poradců Bílého domu Bradfort Berenson. "Nemůžete je zabít - to by bylo porušení mezinárodního práva." Jeden z vězňů ve filmu křičí ze své cely: "Nikdy, nikdy - jsem tady sedm let a nikdy nebudu mít svoje práva." Jiný říká, že dozorci jen hrají divadlo před filmaři, zatímco on má zakázáno poskytnout rozhovor. "Teď to je docela dost příjemná služba," tvrdí. "Před hodinou jste se vy mizerové o nic nezajímali... Jestli téhle propagandě věříte, tak já jsem Santa."
Osm vězňů z Guantánama žaluje Británii o miliony |
Na druhé straně Atlantiku říká propuštěný vězeň Moazzam Begg, britský občan zadržovaný v letech 2002-2004, že se skoro zbláznil během pobytu na samotce. Byl tam poslán pro podezření, že financoval terorismus. Přál si, aby ho smetla bouře. "Všechno, co jsem měl, je pryč. Už nejsem otec. Už nejsem bratr, manžel, syn," tvrdí Begg.
Film prý dobře zobrazuje vězení a debatu kolem něj. "Dává to úplný obrázek a je na lidech, aby to sami zhodnotili," prohlásil Charles Stimson, bývalý šéf v Pentagonu pro záležitosti zadržovaných, který pomohl National Geographic dostat se do Guantánama.
Obhájkyně Sarah Havensová varuje, že uzavření Guantánama nesmaže pochybný dojem o dodržování lidských práv v USA, pokud bude Obamova vláda dál tvrdit, že může zadržovat některé z vězňů bez soudního řízení. "Pokud seberou ty zadržované a přesunou je do USA, kde je budou držet donekonečna, Guantánamo jako pojem zůstane," soudí Havensová.
. Gitmo: "gulag naší doby"?Gauntánamem dosud prošlo necelých osm stovek vězňů. Většina byla propuštěna, dnes jich ve věznici zůstává asi 240. Dosud americké úřady obvinily jen 15 vězňů. Jeden z nich, Australan David Hicks, byl už odsouzen, když se přiznal k účasti v tréninkovém kempu Al-Kajdy. V Austrálii si k pobytu v Gauntanámu odseděl ještě 9 měsíců. Zbylých 14 obžalob je v průběhu řízení. Celkem Washington plánuje poslat před soud 60 až 80 z vězňů. Zbytek prožije měsíce i roky za ostnatým drátem bez obžaloby. USA čelí kritice, že provozem Guantánama porušují Ženevské konvence o válečných zajatcích. Těmi ale podle Washingtonu vězňové z Guantánama nejsou - nenosili totiž uniformu. USA je označují za "nepřátelské bojovníky". Amnesty International nazývá Guantánamo (zkráceně Gitmo) "gulagem naší doby". Proti zajateckému táboru protestovala i Evropská unie, Human Rights Watch a Červený kříž. Podle amerických médií CIA používala u výslechů na Guantánamu takzvaný waterboarding. Vězeň při něm má na obličeji igelit, přes ten na něj vyšetřovatelé lijí vodu. Waterboarding nezanechává fyzické stopy, ale simuluje topení a ve vězni vyvolává strach ze smrti. Rezoluce OSN mučení bezpodmínečně zakazuje. Sám bývalý šéf CIA Goss ale označil waterboarding jen za "profesionální výslechovou metodu". Za cestu k záchraně amerických životů ji označil viceprezident Dick Cheney. V roce 2006 zakázal Washington po mezinárodním tlaku použití waterboardingu členům americké armády. Mezi ty ale nespadají agenti CIA. Inspektoři Červeného kříže CIA obvinili, že na Gauntánamu používá i jiné "výslechové metody" jako spánkovou deprivaci, podávání drog a bití. Čtyři vězni během sedmileté existence vězení spáchali sebevraždu. |
