„Nicméně věřím, že brzy předvede svou vlastní osobnost,“ říká Zelenka. „Kdybych si musel vybrat, tak raději Deppa, herecky je mi sympatičtější,“ směje se Šafařík zpod žoldácké přilby. Ve skanzenu Řepora totiž právě vzniká scéna, kdy mladičkého hrdinu naverbovaného na vojnu pošlou vybírat daně.
V projíždějícím kočáře se veze Milan Bahúl coby vévoda, který vojáky za jejich misi chválí: „Bude na vínečko, na pečínky, na plesy,“ libuje si. Jenže nejmladší z nich čili Žito bezelstně natáhne ruku i k pánovi – „Daně přece platí všichni“ – a starší vojáci musí vévodu chlácholit, aby nakonec uznal, že to byl jen „roztomilý omyl“ a odjel s pozdravem „daním zdar“.
Kouzelník Žito působil podle pověsti na dvoře českého krále Václava IV., ale ve skutečnosti se o něm ví tak málo, že Zelenka mohl ve scénáři vyjít z vlastní fantazie. „V naší verzi jde o nalezence, kterého bylinkářka našla v žitě, odkud dostal jméno, a vychovala jej se silným smyslem pro spravedlnost, což mu v dospělosti komplikuje život,“ vypráví autor.
Hlavní zádrhel nastane ve chvíli, kdy se vedle půvabné Adélky v podání Anny Kadeřávkové vynoří komtesa neboli Tatiana Vilhelmová, která si v pohádce i zazpívá, ve skutečnosti čertice, jež chce mladíka svést ke zlým činům a dostat ho tak k sobě do pekla. „Vánoční pohádka představuje zcela specifický žánr s jasným diváckým očekáváním, tady v podstatě půjde o komedii s písničkami a hudbou Daniela Bartáka,“ shrnul Zelenka.
Zdánlivě krátké setkání výběrčích daní s vévodou se točí několikrát včetně detailů a protipohledů, kdy se koně vypřáhnou, do kočáru se musí opřít lidé ze štábu a kameraman Martin Šec naléhá, ať si s popojížděním pospíší, protože podvečerní slunce se rychle stěhuje: „Každé dvě minuty je jinde!“ Šafařík ještě přizná, že veškeré kejkle připisované Žitovi za něj naštěstí obstarají trikaři, a jde se vítat se svou pohádkovou pěstounkou Bohdalovou, s níž se vidí poprvé.
„Pro bylinkářku mám odbornou průpravu z pořadu Sama doma,“ žertuje Bohdalová, kterou za chvíli čeká maskérna a taneční scéna ve venkovské krčmě. Na otázku, jaké přísady by měla obsahovat ideální vánoční pohádka pro celou rodinu, herečka odpovídá: „Především v ní musí vždycky zvítězit spravedlnost, to je prostě základ. Také by měla být pravdivá, právě děti totiž okamžitě vycítí každou faleš, každičkou lež. Humor není na škodu, ale s mírou, nesmí se to s ním přehnat, jak se v současnosti bohužel dost často stává. Ale hlavně – pohádka musí být líbezná.“
Jasno má Bohdalová i v tom, co do pohádky naopak nepatří. „Neměla by tam být politika, drogy, zbytečné násilí, hrubost, vulgarity. Což je dnes bohužel vlastně taky pohádka,“ posteskne si herečka.
Ve filmu Kouzelník Žito se objeví i Bolek Polívka coby Lucifer, Petr Kostka jako král, dále Stanislav Zindulka, Pavel Kříž nebo Andrej Hryc. Točit se bude až do půli července i na hradě Křivoklát, peklo vyroste v ateliéru Kavčích hor.
Rozhovor s hercem Denisem Šafaříkem najdete na videu:
