Knihovna novou budovu chce. Zda to bude ale blob, zřejmé není. Vláda by nejprve musela revokovat své usnesení o tom, že se nová budova knihovny stavět nebude, řekl po podpisu Kocanda.
Staněk uvedl, že na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu blobu a potřebami Národní knihovny pokud jde o novou budovu bude zabývat.
Knihovna musí také začít jednat s hlavním městem, jemuž patří pro blob kdysi určené pozemky na Špejcharu. Podmínkou Elišky Kaplicky pro převod je zachování původního místa. Druhou podmínkou je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems ve složení Andrea Morgante a Georg Rötzel.
Kaplický zvítězil s návrhem budovy v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel knihovny Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Proti stavbě se ale především postavili někteří politici, kteří výrazně ovlivnili veřejné mínění.
Vláda pak přijala usnesení, že Národní knihovna novou budovu stavět nebude, instituce potom své prostorové potíže řešila rekonstrukcí a dostavbou depozitářů v Hostivaři. Z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu knihovny v Klementinu, což je nákladné a pro knihy nešetrné. Knihovna se proto znovu přiklání k novostavbě v centru města.
Ministerstvo kultury podle znění memoranda udělá vše, aby získalo souhlas vlády a ministerstva financí.
„Vycházíme z toho, že Národní knihovna novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic víc a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se knihovna rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se knihovna vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou,“ řekl Staněk. Dodal, že jemu osobně se blob líbí.
Je stále moderní?
Kaplický zemřel v roce 2009. „Pro mě se po deseti letech symbolicky uzavírá kruh, kdy předávám dílo Jana Kaplického, to nejdůležitější v jeho životě, které chtěl věnovat České republice,“ řekla Kaplicky.
Někteří architekti i jiní experti tvrdí, že je velmi obtížné postavit budovu architekta, který se realizace nedožil. Zaznívá i argumentace, že v době výsledků soutěže byla technologie knihovny průkopnická, od té doby ale i v této oblasti nastal pokrok a Národní knihovna by získala zastaralé zařízení.
„Future Systems navrhla budovy, které stojí po celém světě a doposud jsou těmi nejmodernějšími vzhledem i funkčností. Žádná z nich se nemusela opravovat nebo rekonstruovat. Možná jen kriketový stadion vyměnil zastaralé podlahy, ale ve své podobě stále stojí a je nadčasový,“ řekla Kaplicky.
„Myslím, že knihovna byla před 12 lety pro nás naprostým šokem, takový typ architektury u nás nebyl. Mnoho lidí bylo zděšeno a reagovali velmi emotivně. Naše nadace je stále ve spojení s architekty, kteří byli ve vítězném týmu a jsou ochotni okamžitě nastoupit a pracovat na tomto projektu,“ doplnila. Uvedla příklad muzea Enza Ferrariho v italské Modeně, které bylo také postaveno po Kaplického smrti.
