Národní divadlo uvede Jecelínovo Rodinné sídlo

Činohra Národního divadla v Praze připravila jako svoji další premiéru hru Zdeňka Jecelína Rodinné sídlo. Její autor zpracoval původní námět Daniela Hrbka jako fantazii o životě ruské venkovské šlechty. I když hra původně vznikla pro soubor CD 94, Jecelín za něho obdržel druhé místo v soutěži o původní hru pro Národní divadlo. Na prknech Stavovského divadla Rodinné sídlo režíroval Ivo Krobot, v rolích se objeví Vilém Udatný, Martin Preiss, Miluše Šplechtová, Jan Hartl, Eva Salzmanová a další.

Zdeněk Jecelín se ve svém textu vyhnul nutnosti postupovat s faktografickou věrností. Fantazie nemusí být popisem, a přece vypovídá o skutečnosti často víc, než nejpřesnější faktografie. Sám ostatně uvedl v rozhovoru pro časopis SaD: „Rodinné sídlo je o potomcích ruské aristokracie, kteří si hrají na to, že by mohli vrátit poměry někam do časů cara Alexandra (…). Myslím, že to se současným Ruskem nemá nic společného, nic o něm ostatně nevím, ale nemůže se to odehrávat jinde než právě tam.“

Rodinné sídlo
Mladý charismatický aristokrat Andrej získal za nejasných okolností ve Francii velké bohatství. Po dvou letech se vrací, aby se oženil s krásnou a ušlechtilou Olgou. Zásnubním darem je rodinné sídlo, kvůli kterému zemřeli Olžini rodiče. Ani Andrej ani Olga však nejsou stejní jako před dvěma lety...

RODINNÉ SÍDLO Zdeněk Jecelín
režie	Ivo Krobot
scéna	Tomáš Rusín
kostýmy	Jana Zbořilová
hudba	Martin Dohnal
dramaturgie	Jan Hančil
pohybová spolupráce	Nina Vangeli
hrají	Vilém Udatný Martin Preiss Miluše Šplechtová Martina Válková Jana Janěková ml. Jan Hartl Tomáš Petřík Alexandr Minajev Eva Salzmannová Kateřina Winterová Karel Pospíšil Hana Ševčíková Tomáš Racek
premiéry	27. března 2002 28. března 2002

Rodinné sídlo je hra o lidech, kteří se pokusili realizovat sen o starém aristokratickém světě, postaveném na křesťanských hodnotách. Tito „restituenti“ zadarmo přišli k majetku, a teď nevědí, co se životem. Při sledování jejich anachronického, křečovitého, neautentického počínání se nedokážeme ubránit pocitu, že usilují o roli, ke které nemají předpoklady ve světě, jenž takovému projektu nepřeje.

Iniciátorem a inspirátorem této velké společenské hry je Andrej. Svůj sen se snažil uskutečnit všemi prostředky, až z něj procitl. Naplnil tak bezděky slavný aforismus Blaise Pascala: „Vše po čem toužíš, se ti vyplní, nešťastníče.“ Ne náhodou ve hře rozpoznáváme ozvuky témat velké ruské literatury, Puškina, Čechova a Dostojevského.

Zdeněk Jecelín
(Narozen 26.4. 1969 v Moravské Třebové)
Po gymnáziu studoval nejprve dva roky VŠCHT, poté pedagogickou fakultu. Po absolutoriu učil na soukromém gymnáziu v Kolíně. Byl přijat na studium režie DAMU a během studia se mu narodila dcera Rozárka. Později přestoupil na dramaturgii, a stal se takřka „osobním žákem“ profesora Vostrého.

Zdeněk Jecelín vede v Kolíně soukromou divadelní školu pro děti od 12 do 17 let. Jecelínovu prvotinu Tristan a Isolda inscenovalo Činoherní studio v Ústí nad Labem, kde je dodnes na repertoáru. Jeho první dramaturgickou prací byla inscenace Šrámkova Léta v Mladé Boleslavi. Nyní spolupracuje jako dramaturg souboru CD 94 s režisérem Danielem Hrbkem.

Pro tento soubor vzniklo také Rodinné sídlo, zralá hra, která s velkou sebejistotou rozvíjí situace a témata odpovídající velkému divadlu. Z dalších děl jmenujme hru První opera, z prostředí umělecké bohémy renezanční Florencie, kde vystupuje Benvenuto Cellini a původní hru Kapitán Fracasse.