"V sezoně 2004/2005 zdivadelníme budovu zlaté kapličky od půdy až po garáže," slibuje v nabídce čtyř desítek abonentních řad ředitel Národního divadla Daniel Dvořák.
Prsten Nibelungův podle Dvořáka vzhledem k realizační náročnosti ovlivní provoz celého divadla, kvůli čemuž bylo nutné připravit několik "off" programů.
"Návštěvníci tak zhlédnou atypické produkce v prostorech, které jinak divadlu neslouží," podotkl ředitel s narážkou na započatý projekt Bouda II., kdy herci účinkují na piazzettě vedle divadla.
Prsten a další opery
Prsten Nibelungův představí česká první scéna v koprodukci s operou z Düsseldorfu. Jako celek se tento projekt na české první scéně nikdy neobjevil. Wagnera nastuduje dirigent John Fiore, režisérem bude Kurt Horres.
Jednotlivé díly - Zlato Rýna, Valkýra a Sigfried - divadlo uvede postupně vždy po týdnu od 17. dubna příštího roku. Závěrečný Soumrak bohů, který v Národním divadle dosud nikdy nezazněl, bude mít premiéru 14. května 2005.
Dalším bonbonkem sezony má být premiéra jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka. Divadlo si také v listopadu 2004 připomene dvojí výročí Bedřicha Smetany novým nastudováním Prodané nevěsty v režii Jiřího Nekvasila.
Světovou premiéru pak bude mít v březnu opera současného italského skladatele Lorenza Ferrera nazvaná Montezuma, která vznikla na objednávku pražské scény. Koprodukcí s operním domem v Tampere bude inscenace Poslední pokušení.
Nezahálí ani činohra a balet
Činoherní soubor obohatí nabídku historické budovy o českou klasiku - Tylovo drama Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové. Hned v únoru 2005 je představí v Římě jako oplátku za listopadové hostování divadla Teatro di Roma v Praze.
V říjnu činohra uvede premiéru hořké frašky anonymního autora s názvem Pronásledování a umučení dr. Šaldy dramaturgií Národního divadla.
Pozoruhodným projektem má být v závěru příští sezony hra nejvýznamnější německy píšící současné dramatičky Elfriede Jelinek nazvaná Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společnosti.
Balet nabídne například Čajkovského Louskáčka a Šípkovou Růženku, komponované představení Baletománie aneb Pohled za oponu, večer složený ze tří choreografií nazvaný Rodinné album a původní český balet Pražské mysterium. Daniel Wiesner, Petr Zuska a Elia Cmiral ho vytvořili na motivy Meyrinkova románu Golem.
