Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní divadlo se rozloučilo s Otomarem Krejčou, zazněla i jeho recitace

  12:15aktualizováno  12:15
Smutečně vyzdobená historická budova Národního divadla v Praze byla dnes před polednem místem posledního rozloučení s významným režisérem a hercem Otomarem Krejčou, který zemřel 6. listopadu ve věku 87 let.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009) | foto: ČTK

U katafalku drželi čestnou stráž kolegové zesnulého. Mezi květy u rakve na jevišti byly věnce prezidenta Václava Klause, premiéra Jana Fischera, předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, ministerstva kultury, Akademie múzických umění, nadace Život umělce, Herecké asociace, národních divadel z Prahy a Brna a Divadelního ústavu.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Květy poslali také členové někdejšího Divadla Za branou, činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě, Václav a Dagmar Havlovi, pařížská Comédie-Française, divadelního souboru Jeana Vilara z belgického města Louvain-la-Neuve a svému rodákovi i město Pelhřimov. Klaus, Fischer i Vlček usedli mezi smutečními hosty.

Václav Klaus na pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Pietní akt zahájili členové Stamicova kvarteta volnou větou z kvartetu As dur Antonína Dvořáka. Krejčův nejbližší spolupracovník dramaturg Karel Kraus upozornil na Krejčův umělecký odkaz i okolnosti, za nichž ještě s Josefem Topolem, Marií Tomášovou a Janem Třískou zakládali v polovině 60. let Divadlo Za branou.

z pohřbu režiséra Otomara Krejči (Národní divadlo, 16. 11. 2009)

Ze zvukového záznamu pak Krejču připomněly verše z Písní kosmických Jana Nerudy v jeho osobitém podání. Z videa si účastníci smutečního aktu v hledišti historické budovy Národního divadla připomněli jeho recitační mistrovství také v interpretaci Halasovy básně Já se tam vrátím.

Otomar Krejča (23. listopadu 2005)

Otomar Krejča se zásadně zapsal do historie české první scény; jeho cílem bylo vytvoření dramaturgie, která by přinesla původní hru s pravdivými postavami současníků. V roce 1956 byl jmenován šéfem činohry, avšak po pěti letech rezignoval na protest proti tomu, že byl Kraus propuštěn.

Jako režisér vytvořil Krejča 84 inscenací; z toho více než polovinu v zahraničí, když doma pracovat nesměl. Patnáct let žil nedobrovolným kočovným životem, který však naplnil vrchovatě. Nastudoval mnoho úspěšných projektů v Německu, Belgii, Francii, Itálii, Švédsku, Finsku a dalších zemích.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záběr z kostýmové zkoušky inscenace Zelenkovy hry Věra
Z Chýlkové bude cynická Věra. Fantasticky napsaná, chválí Zelenkovu hru

Jednou z událostí podzimu je premiéra Věry s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli. Hru Petra Zelenky, jež má úspěchy v zahraničí, čeká v pražském Studiu DVA hvězdné...  celý článek

Louskáček - Vánoční teaser
VIDEO: Vánoční sen v listopadu. Na Vinohrady se vrací baletní Louskáček

Divadlo na Vinohradech hostí obnovenou premiéru výpravného klasického baletu Louskáček, vánoční sen. Pražskou scénu čeká pouze devět repríz.  celý článek

Vilma Cibulková ve hře Kalifornská mlha
Střet matky s učitelkou. Vilma Cibulková rozplétá gordický uzel

Škola na předměstí Chicaga. Dvě ženy, učitelka a matka školáka, řeší zásadní problém. První nechala vyloučit syna té druhé na pět dní ze školy.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.