Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Měsíčňanky chodí nahé. Národní divadlo zahodilo i takovou šanci

  17:55aktualizováno  17:55
Pražské Národní divadlo uvedlo Janáčkovu satirickou operu Výlety páně Broučkovy. O čem se hraje, těžko říct. Nevyužita je dokonce i lechtivá představa toho, co čeká požitkářského měšťáka na Měsíci.

Jaroslav Březina (v popředí) v titulní úloze Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy v Národním divadle | foto: Patrik Borecký

Není úplně snadné podat dnešnímu publiku tuto satirickou operu komponovanou podle literární předlohy Svatopluka Čecha a patrně v sobě zrcadlící i něco ze sporů a animozit dobové intelektuální „kavárny“. Pražský měšťák libující si v dobrém bydlu, jídle a hlavně pití, se ocitne na Měsíci a poté mezi husity. Ti se zdají být upřímnější než jednoznačně směšní měsíční estéti, ale ztotožnit se s nimi také nejde. A pan Brouček není ani sympatický, ale ani úplně nesympatický.

Na dramatickou sevřenost a přímočarost Její pastorkyně či Káti Kabanové se v tomto podobenství nedá moc spoléhat, rozhodující je fantazie a dobrý nápad. V inscenaci režisérky Slávy Daubnerové se vše odehrává na jedné abstraktní scéně. Seshora sjíždí miniaturní model Národního divadla, na Měsíc přijede triga ze zlaté kapličky a mezi husity zase jezdecká socha Žižky bez hlavy, přičemž oni sami připomínají figury z pomníku, možná toho Stalinova na pražské Letné. 

Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy

Dirigent: Jaroslav Kyzlink

Režie: Sláva Daubnerová

Národní divadlo Praha, premiéra 22. března 2018

Hodnocení­: 40 %

Po jevišti chodí kromě Svatopluka Čecha i Leoš Janáček a Alfons Mucha. A to je vlastně všechno, co lze zachytit. Ale jsou to jen střípky. Co je má spojovat? O čem se vlastně hraje? O strnulosti symbolů? Rekvizity samy o sobě ještě koncepci nevytvoří.

Režisérka si navíc vymyslela, že na Měsíci budou pózovat a pobíhat nahé krásky. Jenže i tenhle lechtivý nápad, v Janáčkově době stěží myslitelný, dnes ale nepobuřující, vlastně nechala být a divadelně ho nevyužila. Je pak trochu zvláštní, že pan Brouček zosobňující měšťácké požitkářství a pokrytectví, na tyto měsíční zvyklosti nereaguje. 

Divák by čekal žertovné situace. Jenže pan Brouček nereaguje vůbec na nikoho. V této inscenaci ostatně nikdo nereaguje vůbec na nikoho. Všichni se míjejí, ale záměrnou koncepci to nepřipomíná, na to zcela chybí napětí. Z dění na jevišti zůstává jen pocit chaosu a neustálé improvizace. Člověk si připadá, že celou dobu nehledí na divadelní kus, ale do nějakého lapidária, v němž pořád někdo zmateně chodí.

Sláva Daubnerová před pár lety na Nové scéně docela vtipně zrežírovala satirické miniopery Dmitrije Šostakoviče. Jenže už inscenace Gounodova Romea a Julie naznačila, že s „velkým“ operním formátem buď nemá zkušenosti, nebo jí prostě nesedí. A Výlety páně Broučkovy tuhle obavu spíš potvrdily, než vyvrátily.

Zbytečná inscenace

Zachytit nějaký útržek myšlenky je v této produkci stejně obtížné, jako zaznamenat stopy nějakého zpěvu či dokonce přednesu. A to orchestr pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka hraje víceméně přidušeně a bez dynamických gradací. 

Fotogalerie

Tenorista Jaroslav Březina zpíval pana Broučka v indispozici, ohlášené na kusu papíru ve vitríně s obsazením. Ve světě přitom bývá dobrým zvykem, že v takových případech se někdo z vedení divadla obtěžuje před oponu a diváky informuje. Slyšet ho nebylo téměř vůbec, neschopnost pořádně vyartikulovat jediné slovo a dát zpívaným větám nějaký význam, však nesouvisela jen s indispozicí.

Ovšem i hlasy ostatních sólistů, ať už to byli Alžběta Poláčková, Martin Šrejma, Jiří Sulženko a další, kteří zpívali různé role na Zemi, Měsíci i v 15. století, měly „akční rádius“ tak maximálně jeden metr na jevišti. Do hlediště doléhaly jen stěží. Barytonista Roman Janál bojoval s patetickým monologem Svatopluka Čecha tak násilně, že to ani nepřipomínalo zpěv, spíš úpění. Výsledkem je další operní inscenace příznačná pro současné Národní divadlo. Bez uměleckého vkladu, bez hlasů. Zbytečná.




Nejčtenější

Karel Gott hýřil vtipem a do zpěvu dával maximum. Ne vždy to stačilo

Karel Gott 12. června 2018 v pražské O2 areně

Slavný návrat Karla Gotta do pražské O2 areny po čtyřech letech a prodělané závažné nemoci se v zásadě vydařil. Důkazem...

Zemřela herečka Gabriela Vránová, dabovala i Catherine Deneuve

Gabriela Vránová

Po delší nemoci zemřela v sobotu ráno herečka Gabriela Vránová. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let....



RECENZE: Sex, drogy, šaría. Jak se pokoutně zašívají panenské blány

Z filmu Teheránská tabu

Znají jen omezení, tresty, hrozby. „Povolení k vydání vaší desky se zamítá“ či „Zatknout, drželi jste se veřejně za...

Koncert Stounů bude bez hotovosti, před nimi zahraje i Pražský výběr

Mick Jagger, Rolling Stones (Hamburk, 9. září 2017)

Vstup do areálu Letiště Letňany, kde se Rolling Stones představí 4. července, bude možný jen s pomocí speciálních RFID...

RECENZE: Kdyby občas Ozzyho zvuk neodfoukl vítr, mohlo to být dokonalé

Ozzy Osbourne, Black Sabbath (O2 arena, Praha, 30. června 2016)

Středeční hudební nálož nazvaná Prague Rocks nabídla kapely Lords of Black, Hollywood Vampires, zpěváka Jonathana...

Další z rubriky

Anna Fialová si na Shakespearovských slavnostech zahraje lstivou dívku

Anna Fialová

Dobrý konec všechno spraví, hlásají klasické tmavě červeně laděné plakáty, které lákají na letošní premiéru Letních...

RECENZE: Je dobře, že se Hraběnka s Eliškou Balzerovou hraje právě teď

Eliška Balzerová v hlavní roli inscenace Hraběnka, aneb Zámek v Čechách

Tak trochu jinou dramatiku přivedla na půdu pražského Divadla Palace Eliška Balzerová, když si zde splnila dlouholetý...

Co by asi mafiáni řekli na papežský vyhazov? Odpoví Dobří chlapci

Záběr z představení Dobří chlapci

Ústy postav novinky Dobří chlapci láká pražské Divadlo Na zábradlí na svou páteční premiéru: „Doba je zlá, doba je zlá....

Najdete na iDNES.cz