U záložny lidé stáli... Národ znovu paroduje Erbenovu Kytici

U lednice dítě stálo, z plna hrdla zpívalo, na tranzistor k tomu hrálo, do rytmu se kývalo. Karel Jaromír Erben by se divil a dost možná se i v hrobě obrací. V listopadu oslavíme dvousté výročí jeho narození.

Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně u Hořic a zemřel 21. listopadu 1870 v Praze. | foto: Encyklopedie Wikipedia

Kytice už vyšla jako komiks, byl podle ní natočen film a v současnosti se prodává v patnácti knižních vydáních, několik starších je dostupných v antikvariátech.

Už od dob Suchého a jeho v úvodu citované semaforové parodie je Kytice i v rukou českého národa. A ten ji nešetří. Na internetu koluje několik parodií včetně finanční. "Slyšte, první, druhá, třetí, v poledne zvon udeří – klika cvakla, dveře letí – EU vchází do dveří," píše ve své verzi anonymní autor.

Stálinskej rybník

Portál Česká literatura označuje finanční parodii na Erbena za příspěvek k angažované současné české literatuře. Klasiky lidé předělávali vždycky, hlavně v době, kdy se jim nevedlo. Třeba v době Julínkových zdravotnických reforem kolovala internetem předělaná básnička Polámal se mraveneček, ve které museli nejdříve příbuzní mravenci zaplatit horentní poplatky za pobyt v nemocnici.

"Parodiím se dařilo hlavně za bolševika: dodnes mnoha generacím při sovětské hymně naskočí slova Sedím, nerušte mě, papír podejte mně," vysvětluje historik Robert Petr. K dalším povedeným patří třeba Už se ten Stálinskej pomník naklání podle lidové písně Už se ten Tálinskej rybník nahání.

Ukázky toho, jak se upravuje báseň Polednice

Finančnice (anonym)
U záložny lidé stáli, z plna hrdla křičeli:
Kde jsou naše prachy, králi, kam úspory zmizely?

Královy jim ruce kynou – mlčte, dám vám svobodu!
Lid však kleje: piješ víno, nás posíláš pro vodu!
Tady každá rada těžká ve čtvrtek i v pondělí.
Zeptejte se Klause, Johna, kam se prachy poděly.

Poledňál (hantec, anonym)
U sicny šropál stepuje randál hóká na plné vál
mutra od šporheltu duje:
"Drž už kurňa ten svůj sandál. Fotr přišórá se z háčku a chalovat bude chtít ty hoď v kéru fenstrem čučku nech mě gábl uklohnit."
A v ten moment břinkla rana skrz voknisko fukec fičí mutra pěkně vymotaná jako stará šochtla křičí.

K velké a chytré parodii musíme jít však ještě dál do historie. Asi nejznámějším autorem je Václav Lacina, který se nerozpakoval chytře proměnit Máchu i Nerudu. Bojoval proti maloměšťáctví a odhaloval jednoduché postupy i u těch nejváženějších literátů.

Ale zpátky k Erbenovi. S nejgeniálnější parodií přišel v první polovině sedmdesátých let Jiří Suchý, který přebásnil celou Kytici. Dítě tehdy stálo u lednice, balada skončí neslavně, Polednice totiž začne v domě nasávat a vypije všechno včetně petroleje. Erbena parodoval i Felix Holzmann a Polednice existuje dokonce i v brněnském hantecu jako Poledňál.

Jiří Suchý začínal svoji Kytici prosbou na klasika nazvanou Pane Erbene, neřekněte ne, v níž doufal, že by Erben nebyl proti. A ten si od té doby už musel zvyknout na leccos.