Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Napodruhé to s monografií vyšlo

  0:16aktualizováno  0:16
Nakladatel Viktor Stoilov a fotograf Karel Cudlín spolu již jednu monografii "spáchali". V roce 1994 uskutečnili - jak se záhy ukázalo - unáhlený, koncepčně nedomyšlený krok. Spolu s knihou Petra Krále Fotografie v surrealismu měla Cudlínova monografie stát na počátku volné řady fotografických publikací menšího formátu.

Jenže Cudlínova průběžná bilance zůstala méně než na půli cesty: přespříliš střídmým rozsahem, výběrem snímků, nakládáním s fotografickým obrazem při zlomu paperbackového svazku, ale i textovou výbavou, redukovanou na minimum poté, co autor nechtěl přijmout objednaný text kritika Marka Pokorného; považoval jej za "temný", nesrozumitelný. Volná řada v Torstu ještě ve čtyřiadevadesátém roce zhasla a Stoilov se k myšlence fotoedice vrátil až vloni, produkčně daleko zkušenější. Založil edici FotoTorst a Cudlínův svazek v ní nese pořadové číslo sedm.

Rozhovor s Karlem Cudlínem si přečtěte ZDE

Několika snímky se nynější a sedm roků stará publikace stýkají - a obdobný průnik nastal i mezi letošní knihou a svazkem Izrael (50), který Karlu Cudlínovi a Jindřichu Marcovi vydalo Argo v roce 1998 k půlstoletí židovského státu, v němž Cudlín v druhé polovině 90. let několikrát fotografoval. Příliš styčných bodů však mezi těmi třemi svazky není. Editor torstovského titulu Robert Silverio měl předchozí knihy na zřeteli, nadto získal vyhraněnou představu, z čeho monografii poskládat: hodlal redukovat či úplně potlačit prvoplánově politické snímky (například z převratu v devětaosmdesátém roce) a předvést Cudlína "nadčasového", kontemplativního, ničemu nenadbíhajícího.

Silveriovi se jeho záměr zdařil. Otázka, zda některé motivické paralely nebo významové "rozhovory" záběrů na jednotlivých dvoustranách nejsou paradoxně zbytečně doslovné, je věcí osobního názoru a taky času - zatím prostě nemám v některých případech jasno, běží-li o inspirativní vizuální dialog, anebo o sice velmi kultivovaný, nicméně určitý polopatismus. Uznale lze také mluvit o Silveriově úvodním slově, jež svým uměřeným rozsahem i charakterem odpovídá tomu, co edice menších monografií žádá. Jde možná o vůbec nejlepší text, který Silverio, historik a kritik fotografie vyučující na FAMU a sám také fotograf, publikoval. Poctivé promýšlení Cudlínovy tvorby, opřené o faktografii z autorova života a profesní cesty, téměř - až na úvahu o míře a způsobu političnosti vybraných fotografií - anulovalo úskalí Silveriova psaní. (Tím úskalím u něho bývá splétání koncepcí a inflace zobecnění s tendencí věci překomplikovat, aniž jsou vyhmátnuty podstatné nuance.) Tudíž jako nosná si zasluhuje být citována Silveriova charakteristika kontrapunktických linií Cudlínova fotografování: jedna je postavena na kompozicích s více plány, se souběžnými ději, což na diváka klade nemalé pozorovací nároky. Druhou linii tvoří "snímky jednotlivců v prostých, nedynamických situacích, jejichž kouzlo staví na výrazu tváře fotografovaného, na jeho jemných, téměř nepostřehnutelných gestech". Výstižné je i vřazení Cudlína do kontextu české humanistické a dokumentaristické fotografie s tím, že "Cudlín není tak drsný jako Štreit, nemá tak vyhroceně osobní estetiku jako Holomíček, ani není tak vážný jako Kolář. Snad nejblíže je mu dnes již zesnulý Miloň Novotný." Silverio pro Cudlínovy snímky rovněž nachází pěkný termín "estetický disent" - tedy zobrazení, jež se diametrálně odlišuje od exploze barev a reklamních vizuálních úderů, jimiž je masírován soudobý svět.

K publikaci ještě několik detailů. Nadále platí, že polygrafická kvalita edice FotoTorst se zlepšuje svazek od svazku. Seznam článků publikovaných o Cudlínovi je v závěrečném faktografickém bloku neúnosně výběrový, v životopisných datech je chyba (Cudlín pracoval v deníku Prostor v roce 1992, nikoli 1991). A jestliže Robert Silverio v textu zmiňuje fotografův smysl pro slovní ironii, sarkasmus a úhybné manévry, kterými se v osobním projevu tolik odlišuje od svých vážných fotografií, pak jedné Cudlínově mystifikaci naletěl. Není pravda, jak vypráví fotograf, že počátkem 80. let, když pracoval na cyklu fotek z plesů v pražské Lucerně, se daly sehnat filmy nanejvýš o citlivosti 21 DIN. ("Sedmadvacítky neměli ani filmaři.") Silverio si to nemůže pamatovat a Cudlín bájí: právě od filmařů se dala sehnat legendární sedmadvacítka NP 7 a občas se v obchodech objevil z NDR film ORWO NP 27, ba sem tam byl i Ilford HP4 dovezen! Ale to jen tak úplně na okraj...

Karel Cudlín. Výběr fotografií a text Robert Silverio.

Torst, Praha 2001, 126 stran, náklad a cena neuvedeny.

Karel Cudlín: Praha 1998

Karel Cudlín: Bulharsko 1983

Karel Cudlín - Monografie

Karel Cudlín - Ukrajina 1993

Karel Cudlín: Praha 1984

Autoři: ,



Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...

OBRAZEM: Jak viděl Jiří Kolář srpen 1968, odhaluje Národní galerie

Národní galerie v Praze uspořádala rozsáhlou výstavu děl  Jiřího Koláře. Na...

Národní galerie představuje u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa v srpnu 1968 rozsáhlou výstavu...

Dámský klín i zrádné spirály. Zakázaní slovenští umělci vystavují na Kampě

Z výstavy Hommage à Peter Vajda

Letošnímu létu v pražském Museu Kampa bezesporu kraluje britský „fotograf královen“ Cecil Beaton. Přesto se v druhém...

Najdete na iDNES.cz