Sarajevský atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este na dobové...

Sarajevský atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este na dobové ilustraci. | foto: Profimedia.cz

Před sarajevským atentátem ovládali rozhašteřenou Evropu Náměsíčníci

  • 1
Příslovečných "sedm kulí v Sarajevu" odstartovalo nejhlubší otřes v evropských dějinách. O důvodech konfliktu bylo už řečeno mnohé. Britský profesor Christopher Clark ve své knize Náměsíčníci ovšem boří zavedené mýty.

Náměsíčníci (obal)

Christopher Clark je profesorem moderních dějin na univerzitě v Cambridgi a zabývá se především německými dějinami - je autorem knih Politika sbližování: Misionářské protestantství v Prusku 1728–1941 a Císař Vilém II. a železné království: Vzestup a pád Pruska 1600–1947.

V Náměsíčnících, majících podtitul Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce, odmítá staré klišé svalující vinu především na tzv. Ústřední mocnosti a příčiny událostí, jež vyvolaly světový konflikt hledá zejména na Balkáně, tedy tam, kde zazněly jeho první výstřely.

Teroristický čin politického aktivisty Gavrila Principa, který před sto lety, 28. června 1914 v Sarajevu zabil při atentátu následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii Chotkovou, měl původně zajiatit samostatnost Bosně. Ve svém důsledku ovšem zapříčinil pád dosavadního modelu evropské civilizace a smrt několika milionů lidí.

Koupit e-knihu

Knihu Náměsíčníci si můžete koupit v elektronické podobě na knihy.idnes.cz za 149 Kč.

Christopher Clark na základě mnohdy dosud neznámých nebo nezpracovaných pramenů líčí především to, co předcházelo samotnému atentátu, o jeho bezprostředních okolnostech a samotném průběhu se čtenář dozví až za polovinou obsáhlého, více než 650stránkového svazku.

Práce soustřeďuje pozornost na Srbsko a Balkán. Clark začíná zavražděním srbského krále Alexandra I. v roce 1903 a ukazuje, že tehdejší Evropa nebyla dnešním ostrovem záviděníhodné stability, nýbrž ji sužovaly chronické problémy. Změnila se z multipolárního světa 80. let 19. století v bipolární systém rozdělený ve dvě aliance.

Těmmi byly Dohoda, uzavřená Francií a Ruskem, k níž se později volně přidružila Velká Británie, a Trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a jejich nespolehlivého spojence Itálie. Důsledkem byl svět plný terorismu, bojechtivosti a nestability, jenž řídila řada neschopných politických představitelů.

A proč Náměsíčníci? Autor odhaluje, že se muži, kteří vládli Evropě a pyšnili se svou moderností a rozumností, chovali jako náměsíční. Potáceli se od jedné krize ke druhé a nakonec sami sebe přesvědčili, že jediným východiskem je válka.