Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nahlédnutí do básní v obrazech Jiřího Koláře

  15:02aktualizováno  15:02
Výjimečnou tvorbu Jiřího Koláře přibližuje výstava nazvaná Prostor mezi slovem a obrazem v nově otevřeném Topičově salonu na Národní třídě v Praze.

Jiří Kolář - Pocta Baudelairovi - roláž, 42x60 cm (nedatováno) | foto: © Jiří Kolář – heirs (foto Ondřej Přibyl)

Výtvarná tvorba Jiřího Koláře (1914-2002) je specifická tím, že obsahuje principy, které v sobě nese i umělcovo literární dílo. Jinak řečeno, Kolářovy obrazy se zdají být současně obrazovými básněmi: stejně jako básně mají jistý harmonický rytmus a je v nich patrný odkaz k mytologii, k dějinám umění i k současnosti.

Kolářův výtvarný svět jako by byl tvořen ze slov zbavených původních významů. Principem jeho koláží je hra, ve které dojde k destrukci a následně k rekonstrukci nových významů. Slova jsou rozložena na písmena a hra se slovy se stává hrou s písmeny. Písmena jsou pak s citem sestavena do obrazců poskládaných z jednotlivých útržků.

Destrukcí a následnou rekonstrukcí procházela nejen slova, ze kterých Kolář vytvářel kolážové obrazy, ale také reprodukce, které si často vypůjčoval z dějin umění či literatury. Ve svých kolážích tak dokázal propojit například různá časová období a vytvořit nové souvislosti mezi minulostí a dneškem.

Muchláž, proláž, konfrontáž
Svůj specifický výtvarný Kolář rozvinul prostřednictvím postupů, které nazýval metodami koláže. Proměnil tak i jazyk koláže, který rozšířil o pojmy jako muchláž, roláž, proláž, konfrontáž, chiasmáž, raportáž a další více než stovku postupů, které sepsal do svého Slovníku metod. Ten byl vydán poprvé v roce 1983 francouzsky, pak italsky a nakonec v roce 1999 i česky.

Výstava v Topičově salonu není svým rozsahem nejvýznamnější Kolářovou přehlídkou, přesto dobře přibližuje tuto ojedinělou tvorbu. Nepřehlédnutelný je Autoportrét z roku 1979. Reprodukci vlastní fotografie Kolář nejprve zdeformoval. Zdeformovaný obraz pak zakomponoval do plochy sestavené z textů roztrhaných na kousky, a vytvořil tak "zmuchlané" fotografii rám, který minimalisticky "ozdobil" vertikálně vedenou linií hvězdných map.

V roláži Pocta Baudelairovi spojil dvě reprodukce v jeden obraz. Obě reprodukce skalpelem rozřezal na pruhy a spojil tak, aby mezi nimi vznikl střídavý rytmus. Ve všech metodách byla důležitá práce s papírem pokrytým buď textem, či reprodukcemi výtvarných děl, novinovými zprávami, notami, hvězdnými mapami apod., které umělec rozstříhával, rozřezával, trhal na kousíčky, aby z jejich fragmentů pak vytvářel nová obrazová sdělení.

Do obrazů Kolář často komponoval i objekty, či naopak fragmenty reprodukčních materiálů na objekty fixoval. Začátkem 70. let do obrazů vkládal například i vlasy a nazýval je vlasová asambláž. Ani její ukázka na výstavě nechybí.

Prométheova játra
Kromě obrazů a objektů je na výstavě k zhlédnutí také Kolářova literární tvorba v podobě knih či na stěnách napsaných básní z klíčového díla české poezie Prométheova játra. (Kolář je napsal v roce 1950 a zabavený rukopis se stal důvodem jeho několikaměsíčního věznění. S Kolářovými ilustracemi knihu v roce 1985 vydalo Sixty-Eight Publishers.)

Nechybí ani ukázka slavné knihy Básně ticha, ve které Kolář deformoval znaky a slova v nečitelné obrazce. Vystavené úryvky z básní i deníkové záznamy přibližují nejen Kolářovu výtvarnou i básnickou tvorbu, ale též Jiřího Koláře jako člověka, jenž si nejen "hrál" s různorodostí věcí kolem, ale také zaznamenával společnost a její proměny.

Zatímco komunistický režim mu celá 70. a 80. léta nedovolil vystavovat, v zahraničí o něj byl zájem. Už v roce 1968 byl Kolář vybrán na přehlídku Documenta v Kasselu. V roce 1969 získal prestižní cenu na bienále v Sao Paulu. V roce 1975 a znovu o čtyři roky později mu uspořádal rozsáhlou retrospektivu ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku Thomas Messer.

Spoustu výstav měl i v Německu a ve Francii, kde je stejně jako Milan Kundera považovaný za nikoliv českého, ale francouzského umělce českého původu. V Paříži žil Kolář se svou ženou Bělou v exilu od roku 1980 až do pádu komunistického režimu. Z Československa byl nucen odejít poté, co podepsal Chartu 77; během jeho stipendijního pobytu v Západním Berlíně mu byl zabaven veškerý majetek.

Sbírka Kolářových děl byla zachráněna, když ji prostřednictvím Guggenheimova muzea odkoupili manželé Meda a Jan Mládkovi. Dvě stě padesát Kolářových koláží a objektů věnovali po revoluci Praze a založili tu dnes již známé Museum Kampa. Kolář se dočkal retrospektivy také v Národní Galerii – tři roky předtím, než v roce 2002 zemřel.




Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

Od Havla po Ledeckou. Fotograf Herbert Slavík představí své Tváře Česka

1990. Dřív Václava Havla všude hlídali estébáci, cestovat nesměl, natož na...

K událostem připomínajícím sté výročí vzniku Československa se v červenci přidá také výstava fotografií Herberta...

OBRAZEM: Jak viděl Jiří Kolář srpen 1968, odhaluje Národní galerie

Národní galerie v Praze uspořádala rozsáhlou výstavu děl  Jiřího Koláře. Na...

Národní galerie představuje u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa v srpnu 1968 rozsáhlou výstavu...

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...

Najdete na iDNES.cz