Úplně poprvé by se tak na scéně brněnského muzikálového divadla měla prolnout činohra a šansony. "Píseň Tisíckrát, která je ústřední a pro náš příběh podstatná, pochází dokonce z roku 1976. Přesto bych řekl, že projekt Nahá múza není ani tak promyšlený, jako spíš usazený," vysvětluje Merta. Nahá múza se odehrává v bohémsky rozevláté meziválečné Paříži, kde se scházejí umělci z celého světa.
Město žije uměním, nenápadně se však vkrádá i úzkostná předtucha blížícího se světového konfliktu. V centru dění stojí vztahový trojúhelník – sochař Frederik a malíř Marian hledají múzu a cestu jim zkříží tanečnice Magdalena. Právě tahle křehká tanečnice oba umělce inspiruje. Kromě milostného trojúhelníku však dochází i k dalším zápletkám, kolem umělců krouží obchodník s uměním i úzkoprsí kritikové jejich děl.
Kromě Merty a Jandové se na vzniku původního muzikálu podílel i režisér a autor scénografie Šimon Caban. "Libreto je psané ženskou rukou, což se hned pozná. Muzikál tak má cit i šmak," myslí si. Jandová napsala nejenom příběh z předválečné Paříže, ale i pojednání o smutném osudu múz. "Ušlechtilé bytosti, které milovaly tanec a zpěv, provázejí od nepaměti uměleckou tvorbu. Co se však s nimi děje, když začnou stárnout?" ptá se Jandová a doplňuje text písně z muzikálu: Múza se nudou celá ztrácí, ztrácí šarm, když ztrácí práci, pak doufá, že zas noci prohýří, s nefalšovanými kumštýři.
Merta s Jandovou jsou nejenom autory muzikálu, oba si v něm i zahrají – Merta jako kabaretiér a Jandová jako Múza, která bude do děje vstupovat a komentovat ho. Magdalenu hraje Svetlana Slováková, či Hana Holišová, umělce pak alternují Jan Apolenář s Martinem Havelkou a Petr Gazík s Lukášem Vlčkem.
Všeho schopná JandováKostýmy dostala na starost Simona Rybáková, manželka režiséra a scénografa Cabana. "I když se jejich představa kostýmů hodně lišila od té mojí původní, jsem s tím, co nakonec vzniklo, velmi spokojená," tvrdí Jandová, která Cabanovi rovněž sekunduje jako asistentka režie. Vůbec poprvé ve své kariéře "plní" u divadla tyto tři role – tedy hraje, asistuje režii a je výhradní autorkou celého textu.
Zdenek Merta s brněnským divadlem a jeho ředitelem Stanislavem Mošou úzce spolupracoval už mnohokrát – k nejznámějším projektům patří muzikál Sny svatojánských nocí, které se hrály sedm let i u Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti, či muzikály Svět plný andělů a Babylon, za něž byl nominován na Cenu Alfréda Radoka.
Nahou múzu napsal téměř s třicítkou hudebních čísel, orchestr pod vedením Karla Cóna bude v představení přítomný přímo na scéně. "Příběh je to sice romantický, má však notnou dávku sarkasmu a vtipu, emocionalita se snoubí s nadsázkou a humorem," uzavírá režisér Nahé múzy.
