Ve světě už podobně zaměřené přehlídky existují; dvě z nejznámějších, v New Yorku a Amsterodamu, také pomáhají při přípravě tuzemské premiéry, z níž by se měla stát každoroční událost srovnatelné prestiže a úrovně. "Sami se zabýváme stavem lidských práv v krizových oblastech světa a zjistili jsme, že máloco dokáže přinést tak výstižné svědectví či informaci jako právě film. Navíc problémy jiných lidí nejsou jen jejich, ale týkají se nás všech, kdo patříme do svobodného světa," vysvětlují pořadatelé z nadace, proč se pustili do takového jasně neziskového projektu.
Zhruba již připravený program festivalu zahrne snímky hrané i dokumentární, vysloveně lidských práv se bude týkat jedna ze čtyř tematických skupin. Druhá se bude věnovat filmům z Afriky a o Africe, kontinentu se "snad největšími potížemi, ale i jistými šancemi", třetí má sledovat postavení žen ve společnosti zvláště v problémových oblastech, čtvrtá představí země, kde jsou s lidskými právy na štíru, v prvé vlně například Barmu, Kubu či Tibet. "Filmy z krizových oblastí sice často natáčejí lidé ze Západu, neboť místní na to nemají podmínky, ale rozhodně nejde o filmy, které by hlásaly jakýsi kulturní kolonialismus," říká Blaževič a doufá, že podobné by látky mohli objevit také domácí filmaři - pro srovnání i pro inspiraci.
Pořadatelé předpokládají, že přijdou hlavně studenti, středoškoláci a vysokoškoláci; takovou zkušenost mají z dosavadních jednotlivých promítání. Širší diváckou skupinu by měla oslovit Česká televize: jedná se o tom, že by alespoň oceněná díla zakoupila pro své vysílání. V prvním ročníku budou odměny pro vítěze spíše symbolické, jednu cenu udělí diváci. Perspektivně Blaževičův tým sní o jiné trofeji. "Líbilo by se nám, kdyby ČT vstupovala jako koproducent do příštích projektů festivalových vítězů."
Pro začátek hostitelé slibují hlavně účast zahraničních filmařů, ale v dalších ročnících by rádi našli místo i pro skutečné hrdiny uváděných příběhů. "Filmy o lidských právech zachycují jedinečné osudy a autentický dokument může účinkovat silněji než drama na jevišti," věří Igor Blaževič - spoluautor cyklu pěti dokumentů Otázky z Asie, jenž vznikl ve spolupráci s chorvatskou televizí HRT a který ČT odvysílá počátkem roku 1999.
Zhruba již připravený program festivalu zahrne snímky hrané i dokumentární, vysloveně lidských práv se bude týkat jedna ze čtyř tematických skupin. Druhá se bude věnovat filmům z Afriky a o Africe, kontinentu se "snad největšími potížemi, ale i jistými šancemi", třetí má sledovat postavení žen ve společnosti zvláště v problémových oblastech, čtvrtá představí země, kde jsou s lidskými právy na štíru, v prvé vlně například Barmu, Kubu či Tibet. "Filmy z krizových oblastí sice často natáčejí lidé ze Západu, neboť místní na to nemají podmínky, ale rozhodně nejde o filmy, které by hlásaly jakýsi kulturní kolonialismus," říká Blaževič a doufá, že podobné by látky mohli objevit také domácí filmaři - pro srovnání i pro inspiraci.
Pořadatelé předpokládají, že přijdou hlavně studenti, středoškoláci a vysokoškoláci; takovou zkušenost mají z dosavadních jednotlivých promítání. Širší diváckou skupinu by měla oslovit Česká televize: jedná se o tom, že by alespoň oceněná díla zakoupila pro své vysílání. V prvním ročníku budou odměny pro vítěze spíše symbolické, jednu cenu udělí diváci. Perspektivně Blaževičův tým sní o jiné trofeji. "Líbilo by se nám, kdyby ČT vstupovala jako koproducent do příštích projektů festivalových vítězů."
Pro začátek hostitelé slibují hlavně účast zahraničních filmařů, ale v dalších ročnících by rádi našli místo i pro skutečné hrdiny uváděných příběhů. "Filmy o lidských právech zachycují jedinečné osudy a autentický dokument může účinkovat silněji než drama na jevišti," věří Igor Blaževič - spoluautor cyklu pěti dokumentů Otázky z Asie, jenž vznikl ve spolupráci s chorvatskou televizí HRT a který ČT odvysílá počátkem roku 1999.
